22-07-2006

Česká republika nadále zůstává bez předsedy Poslanecké sněmovny a nové vlády. Páteční volba sociálního demokrata Lubomíra Zaorálka do čela dolní parlamentní komory se nakonec nekonala. Občanská demokratická strana totiž oznámila, že zatím Lubomíra Zaorálka nepodpoří a chce, aby se volba šéfa dolní komory odsunula o týden.

Jiří Paroubek, Lubomír Zaorálek a Zdeněk Škromach, foto: ČTKJiří Paroubek, Lubomír Zaorálek a Zdeněk Škromach, foto: ČTK Do té doby by chtěla pokračovat ve slibně se vyvíjejících jednáních s ČSSD o programu vznikající vládní trojkoalice. Sociální demokraté proto Zaorálkovu kandidaturu stáhli. Předseda ČSSD Jiří Paroubek k pátečnímu dění ve sněmovně řekl: "Já jsem byl připraven v pondělí podat demisi, a celý ten projekt se o týden posune. Což je škoda, protože pánové už si mohli zkusit ministerská křesla v tom příštím týdnu."

Šéf ODS Mirek Topolánek ale ocenil, že rozhovory s ČSSD o programu trojkoalice začaly, a to by mohlo vést k průlomu současného patu: "Pro nás je velmi důležité, že se konečně prolomil ten odpor sociálních demokratů vůbec jednat ve formátu trojkoalice, protože to, že měli připraven vyjednávací tým, ale odmítali jednat současně se zástupci dalších dvou koaličních stran, byla ta bariéra, která dalšímu postupu bránila."

Zvolení předsedy Poslanecké sněmovny je jednou z podmínek pro ukončení její ustavující schůze. To zase otevře cestu k demisi dosluhující Paroubkovy vlády a vzniku nového koaličního kabinetu pod vedením Mirka Topolánka.

 

Do Česka přijel v pondělí tým expertů z americké vojenské agentury zabývající se obranou proti nepřátelským střelám, aby si během týdne prohlédl místa pro potenciální umístění protiraketové základny. Armáda již dříve uvedla, že v úvahu připadají tři výcvikové prostory - Brdy a Boletice v Čechách a Libavá na Moravě.

Ministerstvo obrany i americké velvyslanectví v Praze tajilo, kdy a kde přesně prohlídky začnou. O výsledku cesty budou informovat až příští týden. Ministr obrany Karel Kühnl nám však řekl, na co se americká agentura chtěla zaměřit: "Bude je zajímat dopravní spojení, geologické, hydrologické a klimatické podmínky, prostě všechno, co je důležité pro takovou případnou výstavbu. Tyto informace oni budou právě v tomto týdnu sbírat a vyhodnocovat, a potom si udělají technický závěr. Samozřejmě že 've hře' není jenom Česká republika."

Washington oslovil kvůli vybudování "raketového deštníku" několik středoevropských zemí. Experti totiž vypočítali, že zařízení na severoamerickém kontinentu proti střelám vypáleným ze Severní Koreje či Íránu nestačí. Smyslem takzvané antirakety je zničit útočnou raketu vysoko ve vzduchu před jejím dopadem na cíl.

Zda bude komplex v Česku stát, by mělo být jasné na podzim. Není vyloučeno, že USA část zařízení - například radar - umístí v Česku a jinou část v Polsku.

 

Lidé, kteří u nás budou chtít mít i nadále přístup ke strategickým informacím Severoatlantické aliance a Evropské unie, budou muset zřejmě získat dodatečné osvědčení. Nebudou jim stačit prověrky, jež se týkají tuzemských utajovaných skutečností. Zpřísnění pravidel po Česku žádá NATO.

Bruselu se nelíbí, že v České republice je příliš široký okruh lidí, kteří se bez prověrky Národního bezpečnostního úřadu mohou seznamovat s těmi nejtajnějšími údaji. Jde především o zákonodárce, ale také představitele vlády, soudce, advokáty a další. Národní bezpečnostní úřad proto připravuje novelu zákona, která okruh těchto lidí výrazně omezí. Podle ředitele úřadu Petra Hostka by tato výsada měla zůstat prezidentovi: "Víceméně by u těchto informací měly mít prověrku všechny osoby. V měsíci srpnu má přijít následná, nazvěme to, kontrola na to, jakým způsobem jsme naložili se závěry inspekční zprávy NATO. Doufám, že tu intenzitu jsme už trochu otupili a přesvědčili jsme naše spojence v NATO, že myslíme upřímně to, že utajované informace tady skutečně budou ochraňovány tak, jak je evropským standardem."

Bývalý předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím požadavkům NATO rozumí. Myslí si ale, že tak razantní snížení počtu lidí, kteří mohou číst tajné materiály bez prověrky NBÚ, není zapotřebí: "Já bych byl pro, aby se skutečně zúžil pouze na reprezentanty exekutivy, tedy na ministry. Tomu se vůbec nebráním. Jenom chci upozornit, že já jsem byl ve funkci předsedy výboru pro obranu a bezpečnost čtyři roky, a za celou tu dobu mi nebyl, a ani výboru, ani v jednom případě adresován nějaký utajovaný dokument ze Severoatlantické aliance nebo z Evropské unie."

Pokud však Česko nepřistoupí na standardy NATO, mohla by aliance zemi zamezit přístup ke svým utajovaným informacím.

 

A ještě jednou armáda. Ministerstvo obrany dočasně vyjme ze svého majetku padesátihektarovou louku ve vojenském újezdu Hradiště, kde má koncem července proběhnout technoparty CzechTek. V opačném případě by totiž na louku nesměli vstoupit nejen technaři, ale ani republikoví policisté. Podle Jana Pejška z ministerstva obrany totiž na území armádních výcvikových prostorů může podle zákona zasahovat jen vojenská policie: "Ten pozemek bude volně přístupný všem, jak tanečníkům, tak komukoliv z civilní veřejnosti, tak na něj v případě potřeby budou moci vstoupit i příslušníci Policie České republiky. Vojenská policie může zasáhnout, pokud bude nějakým způsobem ničen majetek ministerstva obrany."

Letos je to poprvé, co se na organizaci CzechTeku podílí stát. Ministerstvo obrany podepsalo s jeho organizátory smlouvu, ve které technařům pozemek pronajímá. Místo konání akce je tak poprvé dopředu známé.

22-07-2006