19-08-2006

Miloslav Vlcek a Vladimír Zaorálek, foto: ČTKMiloslav Vlcek a Vladimír Zaorálek, foto: ČTK Patová situace po volbách, alespoň co se týče dolní komory parlamentu, se posunula o krůček dopředu. V pondělní sedmé volbě se předsedou Poslanecké sněmovny stal poslanec sociální demokracie Miloslav Vlček. Cestu ke svému zvolení si otevřel veřejným slibem, že dolní komoru bude vést jen do chvíle, kdy by případně mohl vybírat premiéra. Tímto klíčovým prohlášením podmiňovaly svou podporu kandidátovi ČSSD všechny ostatní strany. Vlček tvrdí, že na časově omezený výkon svého mandátu přistoupil kvůli odblokování dosavadního patu v dolní komoře, která teď konečně může začít pracovat:

"Protože jsou věci, které nesnesou odkladu. V kanceláři předsedy leží několik zákonů, které nejsou odeslány panu prezidentovi. Je potřeba připravit státní rozpočet a další věci, takže je dobře, že sněmovna může začít pracovat a můžeme dělat ty úkony, které nám přináleží."

Mirek Topolánek, foto: ČTKMirek Topolánek, foto: ČTK Skutečnost, že sněmovna má vedení, otevřela cestu ke středeční demisi dosluhující vlády premiéra Jiřího Paroubka. Osud vlády nové je však zatím v nedohlednu. Jednání mezi nejsilnějšími stranami - občanskými a sociálními demokraty - se komplikují. Předseda ČSSD Paroubek šéfovi ODS Topolánkovi vzkázal, že pokud budou rozhovory probíhat jako dosud, sociální demokraté jeho menšinovou pravicovou vládu nepodpoří. Chtějí po něm nejen dohodu o programu a záruku, že takový kabinet bude mít jen dočasný mandát:

"Ale pak jsou samozřejmě také věci v oblasti personální, abychom souhlasili se složením vlády a s těmi jmény v té vládě, co tam jsou. Voliči sociální demokracie prostě neskousnou tak lehce některá jména."

Podle spekulací tisku se jedná například o Ivana Langera, o kterém se uvažuje jako o ministru vnitra či o Alexandra Vondru, s nímž se počítá na post ministra zahraničí. Do toho, kdo zasedne v jeho kabinetu, si ale šéf ODS Mirek Topolánek nechce nechat mluvit:

"Všichni ti nominovaní, ať už to budou straníci nebo nestraníci, budou nominovaní Mirkem Topolánkem."

Šéfa ODS tedy čeká tvrdé vyjednávání, prezident totiž nevyloučil, že by mohl při neúspěšném pokusu pověřit sestavením vlády Jiřího Paroubka.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Na hlavní město světové astronomie se od pondělí proměnila na dva týdny Praha. Na dva a půl tisíce astronomů, astrofyziků a odborníků z přilehlých oborů z celého světa se sem sjelo na valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie. Ta byla založena už v roce 1919 a patří k nejstarším vědeckým společnostem na světě. V Praze se už jednou konal astronomický kongres. Bylo to v roce 1967. Vzpomíná astrofyzik Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd:

"To bylo první velké vyznamenání pro úroveň naší astronomie. Shodou okolností jsem se toho kongresu zúčastnil jako mladý aspirant, takže si na atmosféru velice dobře pamatuji. Také proto, že to bylo ještě v dobách hluboké totality. Pro nás už jenom fakt, že sem přijeli lidé ze Západu byl úžasný, protože vědce, jejichž jména jsem před tím mohl jen číst v časopisech, jsem najednou viděl jako živé lidi tady v Praze."

Účastníci tohoto kongresu debatují o aktuálních otázkách celého širokého spektra astronomických oborů, například o možnosti katastrofálního střetu Země s některými tělesy sluneční soustavy, o vývoji galaxií, o planetárních systémech u vzdálených hvězd nebo o černých dírách. Hlavně by se však mělo rozhodnout o tom, zda zůstane Pluto devátou planetou naší sluneční soustavy, nebo se naopak počet planet rozšíří o nedávno objevené těleso označované jako Xena. Astronom Jan Palouš si troufl odhadnout, k čemu se jeho kolegové na shromáždění přikloní:

"Xena, to nové těleso, které je objeveno, které se pohybuje za planetou Pluto od Slunce, je vlastně podobného charakteru jako je Pluto. Může tedy dojít k tomu, že obě tato tělesa budou prohlášena za planety, anebo naopak se může stát, což já považuji za pravděpodobnější, že obě tato tělesa budou prohlášena za planetky, nebo-li za malá tělesa sluneční soustavy, a tudíž Pluto bude vyřazeno."

Otázka statutu Pluta rozdělila v poslední době astronomy na dva tábory. První část se domnívá, že by Pluto mělo nadále zůstat planetou. Druhá s tím nesouhlasí. Sedmičlenná komise z pověření Mezinárodní astronomické unie na konci června v Paříži připravila návrh rezoluce nově stanovující vesmírná tělesa, která mohou být považována za planety. Díky nové definici by si tak Pluto mohlo udržet svůj status a také by se mohl zvýšit počet planet ve sluneční soustavě na 12. O osudu rezoluce by shromáždění mělo rozhodnout příští týden.

 

O češtině jako cizím jazyku diskutují v těchto dnech v Praze přední odborníci z celého světa. Sympozium, kde se mluví například o současné bohemistice na zahraničních univerzitách, pořádá Letní škola slovanských studií. Ta letos slaví 50. výročí a také rekordní počet účastníků letošního ročníku. A proč si zvolili ke studiu zrovna český jazyk? "Líbí se mi české dívky," říká jeden ze studentů a druhý dodává: "Protože jsem anglický učitel a rád mluvím cizími jazyky. Ten český je těžký."

Mezi studenty jsou podnikatelé, učitelé či novináři. Ředitel Letní školy slovanských studií Jan Kuklík je přesvědčený, že ten, kdo chce být ve svém oboru dobrý, musí znát místní jazyk:

"Ono to někdy platí o představitelích byznysu. I v tom případě je to tak, že bezprostředně k tomu, aby tu působil, znalost jazyka nepotřebuje, ale chce-li být dobrým manažérem, tak se často do té češtiny pustí."

Účastníci kursu se mimo jiné zajímají také o českou kulturu, literaturu, filmy a architekturu. Někteří se pak do Česka pracovně vracejí.

19-08-2006