25-11-2006

Jiří Paroubek a Mirek Topolánek, foto: ČTKJiří Paroubek a Mirek Topolánek, foto: ČTK Premiér a předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek zahájil další kolo jednání o novém kabinetu. Od kongresu své strany má široký mandát jednat s ostatními nekomunistickými stranami včetně ČSSD. Nesmí přitom dopustit velkou koalici, opoziční smlouvu nebo vládu ČSSD opřenou o komunisty. Pokud se ODS nepodaří prosadit předčasné volby už v příštím roce, pak má Mirek Topolánek sestavit stabilní vládu, jejíž program bude zahrnovat co nejvíce priorit ODS. A jak by vláda podle samotného premiéra měla vypadat?

"Ta vláda, pokud by měla vzniknout, tak její architektura, to znamená počet případných stran v té koalici, je dána sílou programu, který by ta vláda měla nést. Pokud to programové vybavení bude slabé, tak si myslím, že ta vláda bude vládnout velmi krátce a musí na tom být nějaká dohoda. Pokud by byla shoda na zásadních reformách, může vládnout déle."

Předseda České strany sociálně demokratické Jiří Paroubek ODS vzkázal, že jeho strana připustí konání předčasných voleb nejdřív v polovině roku 2008. Naznačil, jaká vláda by podle představ ČSSD měla fungovat do té doby:

Jan Kasal, foto: ČTKJan Kasal, foto: ČTK "Já si myslím, že by to především měla být vláda na delší část volebního období. Pokud bychom uvažovali o nějaké koaliční vládě, měli bychom si dát určitý čas na to, abychom zhodnotili to, jestli můžeme spolu vůbec spolupracovat celé ty tři roky. Tím časem je podle mého názoru rok, to znamená po roce vyhodnotit celou tu spolupráci a říci si, zda je možné v ní pokračovat. Pokud ano, tak jít do celých těch tří let."

Po čtvrtečním jednání úřadují šéf KDU-ČSL Jan Kasal prohlásil, že lidovci jsou připraveni se zapojit do společné vlády čtyř nekomunistických stran, která by zemi dovedla k předčasným volbám v květnu nebo červnu 2008. Již dříve se čtyřkoaličním scénářem a volbami za rok a půl souhlasili zelení. Sociální demokraté se do pondělí rozhodnou, zda podpoří vládu čtyř nekomunistických stran. Jak po jednání s ODS řekl Jiří Paroubek, sociální demokraté nadále považují za nejlepší kabinet s tříletým mandátem, ale jsou připraveni uvažovat i o jiných variantách.

 

Jiří Čunek, foto: ČTKJiří Čunek, foto: ČTK Starosta Vsetína a senátor Jiří Čunek chce usilovat o místo předsedy KDU-ČSL. O dosud neznámém politikovi se začalo mluvit poté, co vystěhoval část vsetínských Romů za hranice města. Svůj postup vůči neplatičům nájemného pak popsal jako "čištění od vředu". Podle místopředsedy KDU-ČSL a šéfa strany ve zlínském kraji Jiřího Stodůlky, hovoří pro Čunkovu kandidaturu úspěchy v komunální politice:

"Potřetí uspěl v komunálních volbách ve Vsetíně na starostu. Navíc byl zvolen téměř bezkonkurenčně i senátorem."

Svou kandidaturu zatím stále zvažuje předsedkyně poslaneckého klubu lidovců Vlasta Parkanová. Zda se Čunkovi 9. prosince na brněnském kongresu postaví, oznámí nejpopulárnější politička posledních měsíců příští týden. Mezi lidovci má vsetínský starosta a novopečený senátor řadu zastánců i odpůrců. Širší vedení KDU-ČSL nedávno zvažovalo, zda Čunka nějakým způsobem potrestá. Nakonec se celostátní výbor usnesl, že řešení, které starosta vybral, je mimo program KDU-ČSL, a odpovědnost za něj nese pouze Čunek, nikoli strana. Mezi kritiky patří senátor Petr Pithart:

"To samozřejmě v té straně vybudí určité pnutí, jehož intenzitu si nedovedu představit. Ale nebude nevýznamné."

Romští aktivisté podávají na Jiřího Čunka trestní oznámení za zneužití pravomocí veřejného činitele a vydírání. O podrazu svého kolegy hovoří starostové městeček, kde Vsetín koupil Romům staré a podle některých názorů nevyhovující domy. Jak píše časopis Týden, Vsetín nedávno navštívila i respektovaná romská novinářka Daniela Cincibusová, která však nakonec konstatovala, že Čunek Romům pomáhá. Lidé podle ní vsetínský problém neznají a z Romů dělají pouze oběti.

 

Václav Klaus (vlevo) a Otomar Krejča, foto: ČTKVáclav Klaus (vlevo) a Otomar Krejča, foto: ČTK Čestnou plaketu z rukou prezidenta Václava Klaus převzal na Pražském hradě režisér, herec a zakladatel Divadla za branou Otomar Krejča, který ve čtvrtek oslavil pětaosmdesáté narozeniny. "Dovolte, abych tímto vyjádřil svůj nejhlubší obdiv a úctu vaší celoživotní umělecké i lidské dráze. Byl jste po desítky let i pro mne zosobněním toho nejlepšího, co české divadlo dalo světové kultuře," uvedl Klaus v blahopřání.

Otomar Krejča režíroval v divadlech doma i v zahraničí, jako herec ztvárnil desítky divadelních a filmových rolí. A co podle něj ukládá dramatik Anton Pavlovič Čechov hercům?

Otomar Krejča, foto: ČTKOtomar Krejča, foto: ČTK "Právě tohle, aby byli herci! Hercům říká, aby dělali to, co on napsal. A co tam zbývá, ten obrovský prostor pro herce, aby to právě doplnil svou vlastní upřímností."

V roce 1968 se Krejča angažoval během Pražského jara, patřil k prvním signatářům petice 2000 slov a protestoval proti sovětské okupaci Československa. V roce 1970 byl vyloučen z komunistické strany, jejímž členem byl od osvobození v roce 1945. S nástupem takzvané normalizace musel Krejča odejít z čela Divadla za branou, divadlo samo bylo v červnu 1972 zrušeno. V polovině 70. let ještě připravil pět inscenací v libeňském divadle S. K. Neumanna, pak už směl režírovat jenom za hranicemi. Mimo jiné byl ředitelem Městského divadla v Düsseldorfu a jako host připravil řadu inscenací například ve Francii, Británii, Rakousku, Belgii či Švédsku.

25-11-2006