09-12-2006

Česká republika se poslední den příštího roku stane součástí schengenského prostoru. Prezident Václav Klaus nevyhoví vládě a neudělí milost manažerům vyšetřovaným v souvislosti s kauzou Investiční a Poštovní banky, v níž měla podíl japonská banka Nomura. Hrozí České republice, že bude muset potomkům Františka Ferdinanda d´Este vrátit státní zámek Konopiště?

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Česká republika se poslední den příštího roku stane součástí schengenského prostoru. Cestování po Evropské unii se výrazně zjednoduší - odpadnou hraniční kontroly na cestách do většiny zemí unie. Nejpozději v březnu 2008 skončí hraniční kontroly při cestách do zemí Schengenu i na mezinárodních letištích.

Ministr vnitra Ivan Langer po úterním jednání v Bruselu neskrýval spokojenost:

"Bylo přijato podle mne historické rozhodnutí, které znamená, že Evropa přestane být rozdělena na dvě části, na země a občany první a druhé kategorie, že i čeští občané, stejně jako občané nových členských zemí, budou moci vedle povinností také sdílet práva a svobody. A jednou z těch klíčových svobod je svoboda pohybu."

Ivan LangerIvan Langer Evropská unie původně plánovala otevřít schengenský systém pro nové země v říjnu 2007, nedávno ale některé starší členské země začaly kvůli údajným problémům schengenského informačního systému mluvit o roce 2008. To se ale nelíbilo novým členským zemím, a tak byl v úterý v Bruselu dojednán kompromis, podle kterého se rozšíření Schengenu zpozdí jen o čtvrt roku.

Změny čekají i cizineckou a pohraniční policii. Se zrušením hraničních kontrol se v Česku uvolní asi 600 pracovníků. Ministr Langer v tom vidí další přínos našeho vstupu do schengenského prostoru:

"S těmi policisty se dlouhodobě počítá na posílení jednotlivých krajských správ po celé České republice a je to velmi výrazný příspěvek pro vnitřní bezpečnost v České republice."

Veškeré náklady na zapojení Česka do schengenského systému odhaduje ministr vnitra Ivan Langer na 200 milionů korun.

 

Prezident Václav KlausPrezident Václav Klaus Prezident Václav Klaus nevyhoví vládě a neudělí milost manažerům vyšetřovaným v souvislosti s kauzou Investiční a Poštovní banky, v níž měla podíl japonská banka Nomura. Podle prezidenta nejde o takový veřejný zájem, aby měl pro blaho země milost udělit. Připomeňme, že vláda minulý týden v rámci urovnání sporu s Nomurou uložila ministru financí, aby požádal prezidenta o udělení milosti vyšetřovaným zástupcům Nomury.

Prezident Václav Klaus potvrdil, že byl o připravovaném kroku vlády informován před několika týdny:

"Já jsem už tehdy rezolutně odmítl jakoukoliv myšlenku udělit milosti předem jako předpoklad toho, že se vůbec nějaká taková smlouva uzavře nebo podepíše."

Premiér Mirek Topolánek rozhodnutí prezidenta Klause respektuje. Žádost o milost podle něj nebyla součástí dohody s Nomurou a na smíru se tedy nic nemění. Proti milosti se už dříve postavili sociální demokraté, kteří prezidenta vyzvali, aby tuto milost neuděloval. Český tisk uvítal prezidentovo rozhodnutí jako zásadní, protože "dává veřejnosti zřetelný signál, že spravedlnost, ba co víc, soucit nemá být předmětem obchodu".

Mluvčí Nomury Jiří Hrabovský uvedl, že Nomura ani její zaměstnanci se nedopustili ničeho nesprávného, natož pak nelegálního:

"Proto si myslíme, že naši lidé, za kterými Nomura pevně stojí, musí být v zájmu spravedlnosti očištěni a vcelku nám může být jedno, jakou cestou se tak stane."

Dohodu s Nomurou uzavřelo Česko minulý týden ve středu. Obě strany se dohodly na ukončení arbitráží o desítky miliard korun kvůli zkrachovalé IPB. Česká republika by také měla zajistit zastavení všech sporů s Nomurou.

 

František Ferdinand d´EsteFrantišek Ferdinand d´Este Hrozí České republice, že bude muset potomkům Františka Ferdinanda d´Este vrátit státní zámek Konopiště? Tuto otázku vyvolala určovací žaloba, kterou minulý týden k Okresnímu soudu v Benešově podala pravnučka habsburského následníka trůnu Sofie z Hohenbergu. Své nároky na Konopiště i jeho vzácné sbírky zdůvodňuje tím, že děti Ferdinanda d´Este nepatřily do habsburské rodiny, nevztahovala se proto na ně poválečná konfiskace jejího majetku.

Děti následníka rakouského trůnu nebyly členy habsburského rodu kvůli nerovnému manželství, které Ferdinand d´Este uzavřel s českou šlechtičnou Žofií Chotkovou. Císař František Josef mu povolit tento sňatek jen s podmínkou, že pro své potomky nebude žádat habsburské dědictví. Děti neměly ani rodové jméno, užívaly příjmení Hohenbergové. Po 1. světové válce rozhodly vítězné mocnosti o tom, že majetek Habsburků bude konfiskován:

"Podle mírových smluv v Saint Germain se to týkalo majetku habsburského panovnického rodu a z tohoto hlediska děti Františka Ferdinanda nebyly Habsburky, takže se to na ně nevztahovalo," říká historik Jan Galandauer. Zámek KonopištěZámek Konopiště V sousedním Rakousku také byl majetek Hohenbergům ponechán. Československé Národní shromáždění ale v r. 1921 přijalo zákon, podle něhož byl zestátněn i jejich majetek včetně Konopiště. Na pochybnostech o oprávněnosti konfiskace postavila svou žalobu Ferdinandova pravnučka Sofie. Žádá navrácení nejen zámku Konopiště, ale i jeho unikátních sbírek.

"Zámek Konopiště má velké množství mobilárního fondu a k těm nejvzácnějším a nejznámějším sbírkám patří tzv. Estenská zbrojnice, kterou František Ferdinand zdědil po svých předcích, a potom sbírka sv. Jiří, kterou sám zbudoval," upřesnila kastelánka zámku Marie Krejčová.

Zpráva o tom, že by Konopiště mohlo být navráceno Hohenbergům, vyvolala obavy. Kněžna Sofie však tvrdí, že i když uspěje se svou žalobou, zámek i park zůstanou dál otevřeny veřejnosti.

09-12-2006