Týden v ČR

0:00
/
0:00

Lidovci zatím nevybrali svého kandidáta na prezidenta republiky. Takový je výsledek pondělního výjezdního jednání celostátního výboru KDU-ČSL v Lipnici nad Sázavou. Předsednictvo strany bude o vhodných osobnostech jednat v úterý s předsedy demokratických politických stran i se zákonodárci, kteří budou prezidenta vybírat začátkem příštího roku.

Lidovci zatím nevybrali svého kandidáta na prezidenta republiky. Takový je výsledek pondělního výjezdního jednání celostátního výboru KDU-ČSL v Lipnici nad Sázavou. Předsednictvo strany bude o vhodných osobnostech jednat v úterý s předsedy demokratických politických stran i se zákonodárci, kteří budou prezidenta vybírat začátkem příštího roku.

Jediný, kdo oznámil svou kandidaturu na budoucího prezidenta země, je současná hlava státu Václav Klaus, který přes značnou popularitu veřejnosti příliš nevoní některým volitelům, tedy poslancům a senátorům. Podle dostupných informací jsou zřejmě ve hře také exministr zahraničí Jiří Dienstbier, ekonom Jan Švejnar a předseda Akademie věd Václav Pačes. O nich lidovci jednají se zelenými i s opozičními sociálními demokraty. S velkou podporu lidovců se prý setkal současný místopředseda Senátu Petr Pithart, který tím byl velmi zaskočen a bere si do úterka čas na rozmyšlenou. Podle lidoveckého šéfa Jiřího Čunka by měl favorit lidovců získat nejen podporu volitelů, ale i důvěru většiny občanů:

"My jsme přesvědčeni, že hledáme a chceme volit kandidáta, který bude požívat důvěru většiny občanů České republiky. Termín antiklaus je pro KDU-ČSL nepřijatelný. Václav Klaus nedělá ostudu České republice. Jsem však zároveň přesvědčen, že v deseti milionech obyvatel jsou určitě i jiní vhodní kandidáti na tuto funkci."

Lidovecké hledání prezidentského kandidáta nese nelibě část občanských demokratů. První místopředseda ODS Pavel Bém se nechal slyšet, že volební neúspěch současného prezidenta Václava Klause by vedl k rozpadu vládní koalice. To premiér Mirek Topolánek odmítl:

"Součástí koaliční dohody není dohoda o budoucím prezidentovi. Myslím si, že to jako vysvětlení stačí. K tomu, co říká Pavel Bém konstatuji, že já beru zvolení Václava Klause, stejně jako to první zvolení, na kterém jsem se podílel, jako zásadní věc, ale nemyslím si, že by se na tom lámala koalice."

Společný prezidentský kandidát opozice a části vládních stran by mohl být znám ještě v září, nejpozději v říjnu. Zákonodárci budou volit nového prezidenta příští rok v únoru.


Vláda dává na vzdělání málo peněz, tvrdí Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství. Státní rozpočet na příští rok počítá s nárůstem přibližně o miliardu a sto milionů korun, učitelé si tedy polepší o 1,5 procenta. Na pomůcky se ale přidávat nebude. Podle místopředsedy školských odborů Václava Pícla je tak v ohrožení rozjezd školské reformy:

"Role státu, který si vzal za úkol zabezpečovat oblast učebnic a učebních pomůcek, tam teď chybí a stát se k tomu tváří nečinně. A to se nám nelíbí."

Ministryně školství Dana Kuchtová s odboráři nesouhlasí a jejich protest odmítá.

"Platy učitelů rostou. V tomto prvním pololetí o 5,7 procenta, čili de facto o požadovaných šest procent. Platy učitelů na příští rok budou také růst, a to nejenom o těch 1,5 procenta, které zmiňují odbory, ale já jsem zcela jasně odborům řekla, že dokážeme najít rezervy ve vlastním resortu a ty platy se navýší minimálně o dvě až tři procenta."


Zdeněk Mácal,  foto: ČTK
Šéfdirigent Zdeněk Mácal ve své funkci u České filharmonie končí. Své rozhodnutí oznámil orchestru minulou sobotu na festivalovém zájezdu v Rakousku. Jednasedmdesátiletý Mácal stál v čele České filharmonie od roku 2003. Do Česka se vrátil z dlouholetého exilu, kam odešel v roce 1968. Nejprve působil v Nizozemsku a Švýcarsku a od roku 1982 především ve Spojených státech. Ještě loni hodnotil působení v čele České filharmonie jako vrchol své dosavadní kariéry:

"Já jsem dirigoval 170 orchestrů po světě. Když si vezmete jakýkoliv orchestr, tak je na světě málo významných orchestrů, které jsem nedirigoval. Samozřejmě dnes jsem to všechno limitoval, mám v České filharmonii v Praze překrásný orchestr. Jsme doma, tam, kde jsem před kolika lety začal. V roce 1966 jsem poprvé dirigoval Českou filharmonii. Čili ten kruh se uzavírá."

S filharmonií se soustředil především na přípravu děl z českého repertoáru, byl zastáncem velmi důkladné, pečlivé přípravy, kterou oceňovali i zahraniční posluchači a kritici. Jeho odchod potvrdil ředitel České filharmonie Václav Riedelbauch. Připustil však, že další spolupráce s Mácalem není vyloučená:

"Je pravda, že pan šéfdirigent po několik měsíců cítí jakousi křivdu na své osobě. Ty útoky se v jeho očích stupňují. Je člověk velmi emotivní, tak prostě zareagoval tak, jak zareagoval. Na druhou stranu jsou tu určité závazky, a ty by byla velká škoda totálně zničit. Takže jsme našli nějaký modus vivendi pro další období. On si trošku uvolní ruce, ale bude pracovat s orchestrem při nahrávacích projektech, při turné v zahraničí. Určitě ho publikum, které ho má rádo, uvidí."

Zdeněk Mácal se k důvodům náhlého odchodu z České filharmonie nevyjádřil. Podle zdrojů v orchestru se ho dotkly kritiky jeho koncertů, zejména provedení Sukova Zrání při zahajovacím koncertu 112. sezóny filharmonie. Recenzent Lidových novin napsal, že Mácal by dílo s filharmoniky měl nastudovat lépe, nebo je neuvádět vůbec.