Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

V neděli 28. října si politici i veřejnost připomněli 89. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Šéf lidovců, vicepremiér a senátor Jiří Čunek se rozhodl odstoupit z vládních funkcí kvůli nové aféře s ním spojené. Od 1. listopadu už čeští turisté nebudou potřebovat víza pro cestu do Kanady.

Václav Klaus při projevu na Pražském hradě,  foto: ČTK
V neděli 28. října si politici i veřejnost připomněli 89. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Večer prezident Václav Klaus na Pražském hradě udělil 24 řádů a vyznamenání příslušníkům protinacistického i protikomunistického odboje, vojenské policie, zástpcům poúnorového exilu, vědcům, lékařům i umělcům. Mezi vyznamenanými jsou například rozhlasový režisér Jiří Horčička, skladatel Ilja Hurník, fotograf Ladislav Sitenský nebo flétnista Jiří Stivín. Prezident ve svém projevu ocenil dobré vztahy s nejbližšími sousedy i přes spory o jadernou energetiku s Rakouskem a poválečné vyrovnání s Německem:

"Využívejme všech příležitostí, abychom těmto našim sousedům svou pozici přátelsky vysvětlovali, ale musíme ji umět i rezolutně obhajovat. Elektrickou energii potřebujeme, a za druhé - historie je a musí zůstat historii. Zneužívat ji pro současné politické cíle je nepřijatelné a velmi riskantní."

Největší české deníky označily prezidentův projev jako předvolební, který mu má připravit půdu pro únorovou volbu prezidenta.

Plukovník Stanislav Hnělička,  foto: ČTK
Jedním z nositelů Řádu bílého lva se v neděli stal veterán z druhé světové války plukovník Stanislav Hnělička, který bývá nejčastěji připomínán v souvislosti s boji o přístavy Tobruk či Dunkerque. Jak říká historik a publicista Jindřich Marek, při obléhání Dunkerque byl zraněn:

"Zde právě obdržel další vyznamenání. První vyznamenání obdržel za boje v Tobruku. Zde byl pak vyznamenán dvakrát Československým válečným křížem a jeho hrdinství se posléze ukázalo velice cenným i pro Francouze, kteří mu v roce 2005 udělili prestižní rytířský Řád čestné legie."

Po druhé světové válce se ve své vlasti, stejně jako řada jeho spolubojovníků, stal terčem pronásledování komunistického režimu. Dnes žije Stanislav Hnělička v rodném Liberci a mimo jiné radil režiséru Václavu Marhoulovi při natáčení filmu Tobruk.


Jiří Čunek  (vpředu) při mimořádné tiskové konferenci v Praze,  foto: ČTK
Šéf lidovců, vicepremiér a senátor Jiří Čunek se rozhodl odstoupit z vládních funkcí kvůli nové aféře s ním spojené. Tentokrát nejde o podezření z korupce, ale o neoprávněné pobírání sociálních dávek. V pondělí toto podezření odvysílala Česká televize, když v reportáži uvedla, že Jiří Čunek před devíti lety v rozmezí dvou týdnů uložil v různých městech na své bankovní účty tři a půl milionu korun, a jeho rodina v té době pobírala sociální dávky. To Jiří Čunek popřel a sdělil, že na televizi podává trestní oznámení:

"V každém případě je to jeden z těch dalších útoků, který v zásadě má splnit jediné - poškodit mou pověst. Oni všichni ví, že já jsem nic zlého neudělal, že jsem zákon nepřestoupil. Ale u politika nejde o to, jestli přestoupí zákon, tam jde o to, aby mu nějakým způsobem pošramotili pověst. A já se samozřejmě tomu musím bránit."

Vedení České televize se postavilo za své reportéry a označilo trestní oznámení za nedůvodné. Ve středu na vzniklou situaci zareagoval premiér Mirek Topolánek:

"To jsou myslím pochybnosti, které on bude muset vyvrátit a já mu chci dát šanci několika dnů, aby to udělal. Je třeba, aby Jiří Čunek to hodnověrně vysvětlil, jinak nemá nárok dále setrvávat v mé vládě."

Ve čtvrtek Jiří Čunek oznámil, že na středečním zasedání kabinetu odstoupí z funkce prvního místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj. Rozhodl se tak proto, že nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká chce znovu otevřít případ jeho údajné korupce:

"Já jsem se rozhodl, abychom učinili přítrž všem diskusím o mém ovlivňování, byť jsem s Renatou Veseckou nikdy v životě osobně nemluvil, až na jedno setkání přes televizní debatu, tak jsem se rozhodl, aby toto vyšetřování bylo pro veřejnost, pro vás, pro všechny nezávislé, tak na středeční vládě odstoupím."

Jiří Čunek zdůraznil, že si přeje pokračování současné koaliční vlády občanských demokratů, lidovců a zelených, a také proto se rozhodl k rezignaci.


Od 1. listopadu už čeští turisté nebudou potřebovat víza pro cestu do Kanady. Země javorového listu zrušila vízovou povinnost pro české občany, kteří budou v zemi pobývat do 90 dnů. Česká diplomacie o zrušení víz usilovala od roku 1997, kdy Kanada kvůli přílivům žadatelů o azyl, mezi nimiž převažovali Romové, vízovou povinnost pro občany Česka obnovila. Kanaďané ovšem i nadále mohli cestovat k nám bez víz. Přestože Kanada nyní dospěla k názoru, že Česko splňuje požadovaná kritéria, může kdykoli své rozhodnutí přehodnotit, upozornil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. A co podle něj bude rozhodující?

"Chování českých občanů, to jest jestli budeme dodržovat kanadská pravidla. A ta jsou docela jasná: Z celkového počtu azylových žádostí, které přicházejí do Kanady, nesmíme mít nad dvě procenta. A když by více než tři procenta českých občanů porušilo pravidla, pod kterými je právě ten bezvízový styk dán, tak zavedou zase víza."

Zrušení víz pro krátkodobé cesty do Kanady se vedle České republiky týká i Lotyšska. Občané šesti dalších nových zemí Evropské unie, mimo jiné Slovenska, Polska a Maďarska, musejí o víza nadále žádat. Pro občany Česka však nadále platí vízová povinnost při cestách do Spojených států.