Týden v ČR

0:00
/
0:00

Vláda ve středu schválila návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. V Česku existují více než tři stovky chudinských romských lokalit, kde podle odhadů žije na okraji společnosti až 80 tisíc lidí. Česká vláda se možná bude muset vystěhovat ze zámku v Kolodějích.

Vláda ve středu schválila návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Návrh počítá s dvojí formou vyrovnání. Jde o kombinaci finanční náhrady za nevydaný majetek a naturální restituce. Podle kardinála Miloslava Vlka je dohoda velmi potřebná:

"Domníváme se, že ta dohoda je pro stát tak výhodná, že si nedovedu představit, že by politici byli schopni tuto dohodu, která je pro stát výhodná, která je potřebná pro Svaz obcí a měst, odmítnout."

Církevním řádům by stát podle návrhu vrátil třetinu majetku. Dvě třetiny pak má představovat finanční náhrada ve výši osmdesáti tří miliard korun. Ta by se vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak stát církvím zaplatil celkem asi 270 miliard korun.

Pokud návrh zákona schválí parlament a podepíše prezident, měl by platit už od příštího roku. Je však otázkou, zda projde Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Opoziční sociální demokraté se návrhu nebrání, budou ale žádat další doplňující informace. Jak řekl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath, mrzí je také, že nebyli k přípravě návrhu přizváni:

"Mne poněkud šokovala ta částka. Abychom my, jako daňoví poplatníci, církvím museli platit zhruba necelých 300 miliard, tak to jsem šel do kolen, když jsem tu částku viděl."

Podle ministra financí Miroslava Kalouska je to ale mnohem méně než kdyby si stát půjčil peníze u banky:

"My bychom těch 83 miliard spláceli finančním institucím, které by si od nás ty dluhopisy koupily. Byla by to pro stát neskonale dražší operace."

Předloha může také v obou komorách parlamentu narazit na odpor některých občanských demokratů, kteří si nejsou jistí, zda vláda nezaplatí církvím příliš moc.


V Česku existují více než tři stovky chudinských romských lokalit, kde podle odhadů žije na okraji společnosti až 80 tisíc lidí. Počet těchto oblastí se zvyšuje a lidí v nich přibývá. Bez práce je tam mnohdy 90 až 100 procent dospělých obyvatel. Změnu slibuje agentura, jejíž vznik ve středu schválila vláda. Nepůjde o nový úřad, ale o odbor úřadu vlády s asi 15 zaměstnanci. Agentura se zatím zaměří na 12 míst, například v Brně, Břeclavi, Chebu, Mostě, Ostravě, Přerově, Ústí nad Labem a v několika obcích Moravy a severních Čech. Zájemci odjinud pak mohou agenturu požádat o konzultaci.

Po finanční stránce agentura spoléhá mimo jiné na strukturální fondy Evropské unie. Samosprávám ale pomůže získávat prostředky i z jiných zdrojů.

"Bude připravovat prostředí a podmínky k tomu, aby obce mohly dosáhnout na finanční prostředky. Bude koordinovat to, aby jednotlivé resorty pracovaly součinně,"říká ministryně Džamila Stehlíková, a k obsahu činnosti dodává: "Je důležité pracovat jak v oblastí vzdělání, tak zaměstnanosti a pochopitelně i bydlení."

Tato spolupráce se má týkat samospráv, škol, policie, úřadů práce, ale také neziskových organizací, firem i jednotlivých obyvatel. To vše s cílem změnit problémové lokality v běžné čtvrti nebo dosáhnout jejich zániku.


Česká vláda se možná bude muset vystěhovat ze zámku v Kolodějích. Podle rozhodnutí soudu by měl zámek dostat zpět rod Kumperů, který ho vlastnil už za první republiky. Stát zámek zabavil na základě tzv. Benešových dekretů a dědic Vítězslav Kumpera teď úřady přesvědčil, že vyvlastnění bylo protiprávní.

Posledním majitelem zámku byl Antonín Kumpera, který za první republiky působil jako ředitel pražské Waltrovky. Spor o zámek trvá už 17 let. Kumperův právník získal dokument z tajné porady na ministerstvu vnitra, kde v roce 1948 padlo rozhodnutí o konfiskaci bez zákonné procedury. Soudce přečetl i některé dobové dokumenty z poválečného období. Národní výbor v Kolodějích například konstatoval, že Antonín Kumpera s Němci nespolupracoval a byl dobrým Čechem. Podle soudce Jiřího Malého stát v roce 1948 zneužil Benešovy dekrety:

"Byly jednoznačně vyloženy ve prospěch tehdejší politické moci. A jednoznačně přes potvrzení o národní spolehlivosti Kumperových bylo rozhodnuto o tom, že jim majetek bude odebrán. Úplně protiprávně. Tam byl porušen smysl Benešových dekretů, který měl potrestat osoby národně nespolehlivé, zrádce, odpadlíky a podobně. Ale nikoliv ty, kteří si dovolili vlastnit nějaký majetek."

Rozsudek není pravomocný a dá se očekávat, že se kabinet odvolá. V případě, že by zámek definitivně získal Vítězslav Kumpera, chtěl by v něm vybudovat rodinné muzeum pražské Waltrovky:

"Ve Waltrovce, tam je celý archiv těch závodů, co dělal otec a strýc. Chtěli bychom to všechno přeložit do Kolodějů, jestli to bude možné."