05-07-2008

Vládní koalice připraví vlastní návrh zákona o přímé volbě prezidenta. Do podzimu by ho mělo zpracovat ministerstvo spravedlnosti. To je výsledek středečního jednání špiček koaličních stran, které se konalo ještě před schůzí kabinetu. Do legislativního procesu půjde také poslanecký návrh zelených, aby se o přímé volbě prezidenta konalo referendum. Návrh se nelíbí lidovcům. Místopředseda KDU-ČSL David Macek nám řekl, proč:

"Nám nepřipadá rozumné pořádat referendum o tom, zda občané chtějí přímou volbu prezidenta, protože se ví, že občané chtějí přímou volbu prezidenta. To by byly vyhozené peníze."

Také ODS není obecně příznivcem přímé volby, ale jak řekl předseda jejího poslaneckého klubu Petr Tluchoř, je přístupná diskusi a momentálně je podle něj na místě hledání koaliční shody.

 

Vláda schválila návrh zákona o vypořádání majetku zemědělských družstev. Družstevníci si v 90. letech mohli vybrat, jak se svým podílem naloží. Část zůstala členy družstev, část začala soukromě hospodařit. Zbývající měli dostat finanční vyrovnání, ale až po uplynutí sedmileté lhůty. Během této doby však mnoho družstev zkrachovalo nebo byl majetek převeden na jiné společnosti. Právě vypořádání nároků těchto podílníků by měl současný návrh zákona řešit, vysvětluje ministr zemědělství Petr Gandalovič:

"Oprávněným osobám, které se v tom procesu transformace ještě nedomohly svých nároků, poskytne tuto možnost tím, že prokáží, pokud tak budou schopny učinit, že ta tzv. druhá transformace, to znamená převod majetku na akciové společnosti, zmenšila jejich možnost vypořádání oprávněného nároku."

Ministerstvo odhaduje počet oprávněných osob na 100 tisíc, přičemž vypořádat by se měl majetek v hodnotě deseti miliard korun. Zákon však zřejmě Poslanecká sněmovna neschválí. Nepodpoří ho lidovci ani opozice. Šéf Legislativní rady vlády, lidovec Cyril Svoboda zdůraznil, že hlavní námitka se týká nereálnosti návrhu.

 

Ministr životního prostředí a vicepremiér Martin Bursík zpochybnil práci takzvané Pačesovy energetické komise. Ta mimo jiné navrhne, aby u všech plánovaných energetických projektů mohla proběhnout analýza jejich dopadů na životní prostředí. To zvýší šance na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Šéf zelených Martin Bursík ale zdůraznil, že koaliční smlouva vládě výstavbu dalších jaderných bloků zakazuje:

"Jestli to exekutivní rozhodnutí by mělo padnout v této vládě, tak si nedovedu představit, že by zelení v té vládě zůstali. A pak je potřeba, aby ti lidé, kteří o tom uvažují a usínají a vstávají s obrazem dalšího Temelína, si uvědomili, že na jedné misce vah je tenhle jejich sen, naplnění tohoto snu, a na druhé straně existence vlády. Kdyby mělo dojít k rozhodnutí o tom, že se rozšiřuje Temelín, tak v tomto funkčním období bych to považoval za takové porušení dohod a takové porušení slova, že by mi nezbylo nic jiného než-li vyvést zelené z vlády."

Energetická společnost ČEZ má již téměř hotovou dokumentaci, aby mohla - pokud tomu bude nakloněna politická situace - předložit žádost pro posuzování vlivů dostavby jaderných bloků, ať už v Temelíně či v Dukovanech.

 

Po osmi letech ukončila svou činnost Kancelář pro oběti nacismu, kterou zřídil Česko-německý fond budoucnosti. Celkově se odškodnění týkalo více než 86 tisíc osob, mezi něž bylo rozděleno asi osm miliard korun. Více než čtyři pětiny odškodněných získaly prostředky z německé nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost, ostatní odškodnil rakouský Fond smíření. Z původně úředního archivu vznikla jedinečná sbírka. Jak uvedl ředitel Sekretariátu Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek, jsou tu zdokumentované osudy desetitisíců nuceně nasazených, vězňů z koncentračních táborů a dalších obětí nacismu:

„Česko-německý fond budoucnosti předal veškerý svůj archív do Národního archívu. Není zatím přístupný, protože je to ještě takříkajíc žívá, archívní materie. Zároveň ale samozřejmě v anonymizované podobě se celé té problematice a dokladům bude věnovat obecně prospěšná společnost Živá paměť, která z kanceláře pro oběti nacismu vzešla. Kancelář vykonala opravdu obrovský kus práce, protože ten úkol, před kterým stála, byl do značné míry vlastně svým významem i rozsahem jedinečný. Nikdy předtím ani potom se odškodnění obětí nacismu v České republice v této míře neuskutečnilo."

 

Ve věku 92 let zemřela v Praze spisovatelka Lenka Reinerová. S ní odchází i jedna velká část české kultury, protože Reinerová byla poslední německy píšící pražskou spisovatelkou. Tato žena měla pohnutý osud. Jako jediná z rodiny unikla smrti v nacistických plynových komorách, dramaticky se zachránila z internace v Maroku a zbytek války prožila v emigraci v Mexiku. Od roku 1948 žila opět v Praze. Pracovala jako novinářka, překladatelka a její vlastní literární tvorba zůstávala dlouho v ústraní. Lenka Reinerová byla v tomto období dokonce krátce zaměstnána v Radiu Praha. V roce 2004 řekla, že to pro ni byla malá epizoda po návratu do Prahy:

"Ano, bylo to po válce a já jsem tam pracovala velice krátce. Poněvadž to bylo začátkem 50. let, konkrétně koncem roku 1951, a velice krátce nato, začátkem roku 1952, jsem potom na hodinu vyletěla, a brzy potom jsem byla zatčena. A strávila potom v Ruzyni 15 měsíců. To bylo v rámci politických čistek."

Jedním největších čtenářských úspěchů Lenky Reinerové se stala Kavárna nad Prahou, kde vzpomíná na přátele a známé, jejichž životy se protnuly v Praze: Kafku, Broda, Weiskopfa, Fuchse, Langera, Kische...

05-07-2008