22-11-2008

Foto: ČTKFoto: ČTK V pondělí si Česká republika připomněla pád komunistického režimu v roce 1989 i nacistické perzekuce českých vysokoškoláků v roce 1939. Premiér Mirek Topolánek před Hlávkovou kolejí v Praze, kde oslavy Dne boje za svobodu a demokracii začaly, obhajoval nejen svobodu, ale i americký protiraketový štít:

"Tyto vzpomínkové akce, ať už k 17. listopadu 1989 nebo 17. listopadu 1939, na který zapomenout nesmíme, má cenu pořádat právě proto, aby lidé neustále věděli, že svoboda je křehká, že je třeba ji bránit a za ní bojovat, a že musíme pro to něco i obětovat."

Právě kvůli radaru se v pondělí strhla potyčka mezi odpůrci radaru a lidmi, kteří přišli uctít výročí 17. listopadu, přímo u pamětní desky na pražské Národní třídě. Muže a ženu, kteří protestovali proti plánované výstavbě amerického radaru v Brdech, nakonec od památníku odvedli strážníci na stanici. Bývalého prezidenta Václava Havla vítaly ovace a skandování stovek přítomných. I jeho přitom znepokojuje dění kolem radaru, s jehož umístěním souhlasí. Dokonce ještě víc, než návrat komunistů do krajských vlád.

Vzpomínkové akce proběhly v celé republice. Například v Brně si studenti Masarykovy univerzity připomněli výročí sametové revoluce divadelní hrou s názvem "Osmdesát devět". Dějovou linii tvoří osudy tří vysokoškolských studentů v revolučním roce. Doplňují ji autentické záznamy z jednání Občanského fóra s komunistickou vládou.

 

Zleva: Ivan Langer, Richard Graber a Alexandr Vondra, foto: ČTKZleva: Ivan Langer, Richard Graber a Alexandr Vondra, foto: ČTK Od 17. listopadu mohou Češi do Spojených států cestovat bez víz. Po letech diplomatických jednání tak definitivně odpadla jedna z překážek, kterou museli čeští turisté při cestě za Atlantik překonávat. Symbolicky v den výročí sametové revoluce vzlétlo z Prahy do New Yorku první bezvízové letadlo. Registraci v elektronickém systému ESTA, která nahrazuje víza, využili mezi prvními Čechy i ministr Ivan Langer a vicepremiér Alexandr Vondra:

"Let jako každý jiný, ale přece jenom oslazený tou velkou změnou, protože já si myslím, že Češi čekali, čekali, my jsme bojovali, bojovali, až jsme to vybojovali a Češi se dočkali. Myslím si, že zmizela skutečně jedna velká nespravedlnost."

 

Foto: ČTKFoto: ČTK V pondělí zažilo Česko asi nejtvrdší střety policie s radikály od roku 2000, kdy pouliční násilnosti provázely zasedání světových finančních institucí v Praze. Tentokrát byl místem dění Litvínov, kde asi 1 400 policistů bránilo zhruba sedmi stovkám příznivců Dělnické strany ve snaze proniknout na převážně romské sídliště Janov.

Policejní těžkooděnci za pomoci vrtulníku, vodních děl a transportérů více než dvě hodiny čelili stovkám agresivních útočníků. Extremisté používali dlažební kostky, kameny a zápalné láhve. Jak řekla mluvčí severočeské policie Jarmila Hrubešová, radikálové porušili trasu pochodu:

"Začali se rozbíhat do okolních strání mezi domy. Policie se snažila zaase ten průvod dát dohromady, ale to se příliš nedařilo, protože měli zápalné lahve, které házeli po policistech. Zapálili zápalnými lahvemi také vozidlo městské policie, takže tady zasahovali hasiči."

Výsledkem bojů je 14 zraněných - sedm policistů a stejný počet radikálů, celkem 15 lidí policie zadržela, z nich 12 bylo obviněno z výtržnictví, 3 z přestupku.

 

Ocenění Česká hlava za vědecké a technické objevy získalo v úterý osm osobností. Odborná komise vědců z Klubu Českých hlav hodnotila přes sto přihlášených uchazečů. Cílem projektu založeného v roce 2002 je přiblížit vědu veřejnosti, říká jeho manažerka Iva Sladká:

"Jde nám o to, aby každý člověk znal a byl pyšný na vědce z České republiky, protože někdo může skončit u pana Ressela, u lodního šroubu, ale pokrok jde neuvěřitelně dál. A u nás, v České republice, je spousta vědců, kteří si svými projekty a výzkumy zaslouží rozhodně ohodnocení a aby je znali i běžní smrtelníci."

Předsedkyně poroty a šéfka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková upozornila na vynikající kvalitu studentských a doktorandských prací, které často snesou evropské srovnání a zasloužily by si více cen. Rezervy má prý česká věda v technologických inovacích v podnicích.

 

V úterý 18. listopadu uplynulo 125 let od znovuotevření Národního divadla v Praze po ničivém požáru v roce 1883. Oslavy se nesou v duchu propojování minulého se současným. Bylo vydáno DVD s kompletními databázemi všech inscenací Národního divadla od roku 1883. Symbolickým odhalením modelu trig, jejichž sousoší na střeše historické budovy Národního divadla v Praze bylo opraveno, ukončil ministr kultury Václav Jehlička první fázi její rekonstrukce:

"Národní divadlo nebylo jen jakýmsi symbolem české národní kultury, ale vždy bylo pevnou součástí evropské kultury. V následujícím půlroce, kdy budeme předsednickým státem Evropské unie, sehraje také tu svoji významnou evropskou roli, protože 7. ledna 2009 zde proběhne slavnostní koncert, který budou sledovat ve všech zbývajících šestadvaceti zemích Evropské unie."

22-11-2008