Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Lídři parlamentních stran se na úterním setkání s premiérem Janem Fischerem dohodli na dalším postupu ohledně projednání vládních návrhů ve sněmovně. Politické strany by podle prezidenta Václava Klause neměly do voleb prosazovat žádné zákony, které mají dlouhodobý dopad. Zločiny komunistických režimů pohledem historiků a právních expertů byly předmětem mezinárodní konference, která se od středy do pátku uskutečnila v Praze. Od pondělí probíhá v Praze festival Mene Tekel.

Lídři parlamentních stran se na úterním setkání s premiérem Janem Fischerem dohodli na dalším postupu ohledně projednání vládních návrhů ve sněmovně. 10. a 17. března jich budou mít na stolech zhruba patnáct. Žádná ze stran by se přitom neměla pokusit jim při projednávání předřadit jiné body. Podporu ale návrhům strany automaticky neslíbily. Podle premiéra Fischera Česko přijetí některých z těchto norem potřebuje:

Jan Fischer,  foto: ČTK
"Já jsem rád, že na základě dnešní dohody je otevřena cesta pro to, aby předlohy vládních návrhů zákonů byly projednatelné, dostaly se na program. Jsou tam i některé normy, které jsou potřebné, a některé mají výrazně takovou technicistní povahu a není důvod, aby na jejich zařazení do programu a případném schválení nebyla vytvořena politická shoda. Čili já jsem s tím výsledkem spokojen."

Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Bohuslava Sobotky dohoda nic nemění na postoji sociálních demokratů prosadit vlastní návrhy:

"Nejednali jsme ani o mimořádných schůzích Poslanecké sněmovny, ty proběhnou tak, jak byly svolány. A platí, že sociální demokracie nadále usiluje o prosazení svých priorit ve formě poslaneckých návrhů nebo podpory některých vládních návrhů tak, aby pokud možno co nejvíce těchto návrhů bylo projednáno ještě do konce tohoto volebního období."


Foto: ČTK
Politické strany by podle prezidenta Václava Klause neměly do voleb prosazovat žádné zákony, které mají dlouhodobý dopad. Sněmovna přesto ve středu schválila lidovecký návrh na zpětné navýšení mateřské. Normu podpořili i levicoví poslanci a zelení, proti byli zákonodárci z TOP 09 a ODS. Norma zatíží státní rozpočet o další jeden a půl miliardy korun, říká místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek:

"Z té tisícikoruny, kterou každá maminka teď dostane, bude za 20 let, až to dítě bude dospělé, 5 tisíc korun dluhu. A záleží jenom na optice pohledu, jestli se někdo domnívá, že je dobré sebrat dětem peníze a dát je jejich matkám. My se to nedomníváme."

Podle lidovců ale není správné v době krize šetřit na matkách s dětmi a zvýšené výdaje by mohly pokrýt příjmy ze zdanění hazardu.

Norma také zajišťuje doplatek mateřské od letošního 1. ledna a současně ruší třídenní karenční dobu pro vyplácení ošetřovného. Podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky se na to peníze ve státním rozpočtu najdou:

"Vláda má dostatečný manévrovací prostor, aby se s takovou částkou vyrovnala. Chtěl bych jenom připomenout, že vládní rozpočtová rezerva v tuto chvíli přesahuje částku 3 miliard korun, ale podle mého názoru lze ještě najít úspory i jinde. Možná i v rámci ministerstva práce a sociálních věcí bude možné nalézt prostředky na částečné přesuny."


Dopravní odborové organizace se v úterý dohodly na vyhlášení pětihodinové stávky v dopravě na pondělí 1. března. Podle šéfa Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka protest zasáhne především železnici a pražskou městskou dopravu. Ke stávce se odboráři odhodlali po čtvrt roce naléhání na politiky, aby snížili zdanění zaměstnaných výhod. Podle Jindřicha Hlase z Federace strojvůdců měli politici na řešení problému času dost:

"Dokonce i na tripartitě 2. února byla přislíbena ze strany premiéra podpora, to znamená vlády. Nic se nestalo, parlament nepracuje, takže... Jestli si někdo myslí, že odboráři jsou tady pro legraci, tak nejsou a my jim to hold budeme muset ukázat, byť neradi, ale musíme. Stávka není našim cílem, ta je prostředkem. My nechceme stávkovat jenom proto, abychom si zastávkovali, ale jenom proto, že už jinou možnost nemáme."

V pátek koalice dopravních odborů odložila ohlášenou pondělní stávku na čtvrtek 4. března. Odbory budou čekat na jednání sněmovny o novele zákona o DPH, kterou ve čtvrtek na popud odborářů schválila vláda.


Bohumil Laušman,  foto: ČTK
Zločiny komunistických režimů pohledem historiků a právních expertů byly předmětem mezinárodní konference, která se od středy do pátku uskutečnila v Praze. V návaznosti na evropské rezoluce mimo jiné nabídla možnosti, jak i po dvou desetiletích tyto zločiny postihnout. Jak říká náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Lehký, cílem konference bylo dát ucelený pohled na zločiny komunismu v zemích střední a východní Evropy:

"Dalším jejím posláním je ukázat, jak bylo s těmito zločiny naloženo respektive nenaloženo, jak jsme se s nimi vyrovnali - nevyrovnali. Zejména z hlediska jejich klasifikace nejen jako trestných činů, ale zločinů proti lidskosti. A vymezit, které konkrétní události, které činy lze kvalifikovat jako zločiny proti lidskosti."

Podle pořadatelů konference se zatím na rozdíl od nacistických zločinů nepodařilo ucelené zveřejnění a posouzení zločinů komunistických.


Od pondělí probíhá v Praze festival Mene Tekel. Organizátoři chtějí až do neděle upozorňovat především na důsledky vlády totalitních režimů nejen u nás, ale i v jiných zemích světa. Program festivalu je věnován filmovým a televizním dokumentům, literárnímu odkazu i rekonstrukci politických procesů. Smysl akce vysvětlil jeden z autorů projektu a ředitel festivalu Jan Řeřicha:

"Je to projekt, který má upozorňovat na nebezpečí, které stále trvá, Proto ten odkaz biblický název Mene, mene tekel, ufarsin (slova o sečtení, zvážení a potrestání zlých skutků, psaná na stěně královského paláce). Každý rok je to věnováno jiným zemím, letos je to Německo, Albánie, Rumunsko a Chorvatsko. Máme tu úžasné hosty: z Albánie pan Tomor Alikos, který byl 44 let ve vězení, z Rumunska přivezli na výstavu dokumenty o řádění komunistické moci v Rumunsku, a z Německa film s názvem Čtyři studenti proti Stalinovi. Takže to myslím, že říká všechno."