14-05-2011

Radek John, foto: ČTKRadek John, foto: ČTK Předseda Věcí veřejných Radek John tento týden oznámil, že rezignuje na post vicepremiéra pro boj proti korupci a odchází z koaliční vlády. Podle Radka Johna vláda nedostatečně pracuje na reformách a personální změny v kabinetu, které premiér Petr Nečas slíbil, jsou v nedohlednu. Zejména pak těžce nese skutečnost, že si nemohl vybudovat úřad boje proti korupci podle svých představ, s nezávislým týmem:

"Jak jsem již od začátku upozorňoval, zcela odmítám, aby mi pan premiér zasahoval do personálního výběru mých spolupracovníků, nebo mi je opakovaně zpochybňoval tak, jak se to například dělo v minulých dnech vůči pánům Michálkovi a Morozovi. Nejde mi však jen o konkrétní jména. Není mi umožněno sestavit tým, na který se mohu plně spolehnout, tým, který již odvedl kus práce v oblasti protikorupční strategie a jejího konkrétního zavádění v praxi. A nemám ani jistotu, že by se i posléze neobjevovaly další obstrukce a komplikace vůči mému týmu spolupracovníků."

Premiér Petr Nečas byl rozhodnutím Radka Johna překvapen, ale nijak výrazně se k němu nevyjádřil. Na středeční večer svolal mimořádnou schůzku K9, tedy koaličních špiček, po třech z každé strany. Radek John na předložil důvody odchodu z vlády a koaliční lídři údajně vzali jeho rozhodnutí na vědomí.

 

Poslanecká sněmovna projednávala návrh novely, podle které by notoričtí neplatiči z řad nezaměstnaných mohli přijít o část sociálních dávek. To ve sněmovně vyvolalo dlouhou a vášnivou debatu. Na jedné straně stáli poslanci hájící názor, že povinnost hradit poplatky za služby musí platit pro všechny stejně, na druhé straně stáli ochránci lidských práv.

Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi předložily poslankyně ODS Ivana Řápková a její stranická kolegyně Lenka Kohoutová. Novela má umožnit exekuci na jednu ze sociálních dávek - příspěvek na živobytí. Lidem by podle předlohy zůstalo po srážkách existenční minimum, které nyní činí 2020 korun. Obce by pak odebrané peníze použily na úhradu dlužných částek, vysvětlila poslankyně Řápková:

"Kromě tohoto výkonu, této exekuce, ještě bude umožněno dlužníkům, aby si dobrovolně mohli sjednat splátkové kalendáře. Pokud je možno, aby dávka podléhala výkonu rozhodnutí, není důvod, aby dlužník nemohl plnit dobrovolně, což dnes zákon zakazuje."

Autorky si od novely slibují zlepšení vymáhání pokut nebo povinných místních poplatků od chronických neplatičů. Navíc se podle nich zvýší motivace těchto lidí řešit svou životní situaci. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové musí každý své dluhy splácet, ale uvalení exekuce na dávku může způsobit častější trestnou činnost dlužníků:

"Tato dávka je vyplácená osobám, které se nacházejí v tíživé sociální situaci, aby tuto situaci mohli s pomocí dávky snáze překonat a zapojit se zpět do běžného života. Pokud se sníží až na úroveň existenčního minima, domnívám se, že to tyto osoby srazí ještě blíže k sociálnímu dnu. Mnohé z nich to de facto bude nutit získávat si prostředky na obživu i jiným, možná často i nelegálním způsobem."

 

Foto: Ľubomír SmatanaFoto: Ľubomír Smatana Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský začal podle ekologického Hnutí Duha používat v lesích napadených kůrovcem chemii, přestože k tomu nemá povolení. Důvodem byla údajně obava z dramatického šíření tohoto cizopasného hmyzu. Hlídky aktivistů našly podél lesních cest stovky otrávených lapáků a trojnožek. Lesníci jejich informace potvrdili. Vojtěch Kotecký z hnutí Duha Českému rozhlasu řekl, že insekticidy byly použity v bezzásahových zónách, dokonce v blízkosti turistických stezek, a to bez jakéhokoli varování.

"My jsme ty lapáky našli také v místech, která mají být ponechána divoké přírodě, v tzv. bezzásahových částech národního parku. V minulosti se používaly ojediněle jednotlivé kusy. My jsme už teď našli stovky lapáků a podle informací, které máme zevnitř správy národního parku, je jich v tuhle chvíli na Šumavě rozmístěno pět tisíc. Jsou jak v těch místech, která budou ponechána divoké přírodě, tak také například v těsné blízkosti vody. V jednom případě jsme je našli 50 metrů od rašeliniště."

Nový ředitel šumavského národního parku Jan Stráský nejprve popřel, že by byly lapáky s jedem rozmístěny na jeho příkaz. Vzápětí však přiznal, že zásah nařídil právě on. Sice prý požádal o výjimku, zatím ji ale nemá. Hájí se tím, že bylo třeba jednat rázně, protože kůrovec se v šumavských lesích šíří jako mor. Chtěl prý zabránit ekologické kalamitě.

 

Největší českou loterijní společnost Sazka, která je od konce března v úpadku, postihla další rána. Kvůli tomu, že nevyplatila lednovou obří výhru v hodnotě více než 100 milionů korun, jí ministerstvo financí pozastavilo licenci. Firma má možnost se proti rozhodnutí ministerstva do 15 dnů odvolat. Sazka má přes dva tisíce věřitelů. Mezi ty největší patří PPF a KKCG, které nabídly akcionářům Sazky finanční pomoc. Obě se shodují, že "pozastavení licence je vyústěním činnosti představenstva firmy a generálního ředitele Aleše Hušáka, kteří s plnou podporou finanční skupiny Penta cíleně Sazku ničí, aby vznikl prostor pro konkurenční Fortunu. Mluvčí KKCG Dan Plovajko uvedl:

"Celé přece nedává smysl, abych já, pokud budu majitelem a akcionářem, měl ve vedení té firmy managera, který nejen že bude likvidovat tu společnost, ale bude se pravidelně stýkat se zástupci skupiny Penta, která zcela otevřeně deklaruje, že připravuje start vlastní číselné loterie, a navíc v souvislosti s aktuální situací kolem sazky tento start co nejvíc urychluje. To přece nedává smysl, abyste se aktivně scházel a konzultoval své věci s budoucí konkurencí."

Soud zatím způsob řešení situace firmy nestanovil, předpokládá se ale, že povolí reorganizaci. Společnost by tak nadále fungovala podle soudem schváleného plánu, na jehož vypracování se budou podílet věřitelé, dužník a insolvenční správce.

Městský soud v Praze zaevidoval 2075 věřitelů s pohledávkami za 41,1 miliardy Kč. Insolvenční správce loterijní společnosti Sazka Josef Cupka ve čtvrtek popřel pohledávky za společností Sazka ve výši 17 miliard Kč a jako nesporné uznal pohledávky za zhruba 15 miliard Kč. Zbylé jsou ve výzvě.

 

Markéta LazarováMarkéta Lazarová V těchto dnech probíhá digitální restaurování prvního českého filmu z klasického fondu Markéty Lazarové, filmu Františka Vlácčila na motivy Vladislava Vančury. Digitálně přepsaná a vyčištěná kopie bude mít premiéru v rámci letošního karlovarského filmového festivalu. Vít Komrzý, ředitelem firmy UPP, která ve svých studiích na digitalizaci pracuje, řekl, jaký je cíl jejich práce:

Cílem resturování je, jak říká pan ředitel NFA Opěla, vytvořit jakési faksimile díla. My skutečně nemáme snahu vytvořit digitalizací nově pojaté dílo. Cílem je zrekonstruovat, mravenčí prací vyčistit tu pozitivní kopii, která tehdy byla k vidění v kinech, to co František Vláčil autorizoval.

Tato digitální kopie bude k dispozici pro nové uvádění v moderních kinech a televizích, aby se s dílem mohli seznámit i zájemci mladších generací.

14-05-2011