Týden v ČR

0:00
/
0:00

Europoslanec za občanské demokraty Oldřich Vlasák je novým místopředsedou Evropského parlamentu. Vláda tento týden jednala o přijetí nové smlouvy Evropské unie o rozpočtové odpovědnosti. Česká republika zatím neřekla, jak by vypadala její případná pomoc eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu. Zahraniční firmy v Česku od roku 1993 investovaly 2,5 bilionu korun.

Oldřich Vlasák
Europoslanec za občanské demokraty Oldřich Vlasák je novým místopředsedou Evropského parlamentu. Na schůzi ve Štrasburku dostal od svých kolegů 223 hlasů. Vlasák je celkově třetím Čechem, který na tento post dosáhl. V tomto volebním období byl místopředsedou sociální demokrat Libor Rouček. Vlasák chce z pozice místopředsedy prosazovat například i zrušení pravidla, podle kterého musí evropští poslanci každý měsíc zasedat ve Štrasburku, kam se stěhují z Bruselu.

"Tlak na úspory tady musí být a je jasné, že těch zhruba 760 milionů eur ročně, které se musí věnovat na stěhování europarlamentu do Štrasburku, je docela dost peněz. To by se ušetřit mohlo a ten můj tlak určitě bude na zefektivnění té práce. A s tím určitě souvisí i menší stěhování sem do Štrasburku."

Evropský parlament také rozhodl o tom, že sedmipodlažní budovu EP ve Štrasburku, která zatím nese označení "budova B", pojmenuje po českém exprezidentu Václavu Havlovi.


Foto: archiv Radia Praha
Vláda tento týden jednala o přijetí nové smlouvy Evropské unie o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministrů by o ní mohli rozhodovat občané v referendu. Ve hře je i možnost, že by nová pravidla lidé schvalovali až v rámci referenda o přijetí eura. To je podle premiéra Petra Nečase čistější varianta:

"To znamená - jste pro přistoupení k euro, nebo ne? A informační kampaň řekne, že přistoupení k euro znamená mimo jiné přistoupit k celé řadě mezivládních či mezinárodních dohod."

Proti referendu mají výhrady ministři TOP 09. Opoziční ČSSD by v parlamentu podpořila jen obecný zákon o referendu.


Česká republika zatím neřekla, jak by vypadala její případná pomoc eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu. Ze zemí mimo eurozónu půjčku zatím vyloučily Británie a Bulharsko. Předseda vlády Petr Nečas řekl, že pokud Česko peníze poskytne, bude to rozhodně méně, než původně požadovaných zhruba 90 miliard korun:

"V případě, když by, a rozhodnuto to není, se Česká republika rozhodla k této půjčce přistoupit a tuto půjčku poskytla Mezinárodnímu měnovému fondu Česká národní banka, rozhodně nepřevládá názor, že by to byla částka, která je v přepočtu na české koruny až 90 miliard korun, resp. tři a půl miliardy euro. Tato částka je v podstatě vyloučena. Vůbec by nepřipadala v úvahu. Ta částka by musela být velmi výrazně nižší."

O půjčce jednala vláda ve středu a další debatu odložila o týden.


Foto: Evropská komise
Zahraniční firmy v Česku od roku 1993 investovaly 2,5 bilionu korun. Vyplývá to údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Zahraniční kapitál má dominantní podíl ve finančním sektoru, v automobilovém průmyslu a rafineriích. Vliv zahraničních firem v České republice je podle autorky analýzy Drahomíry Dubské pozitivní. A to i přesto, že podstatnou část zisku odvádějí do svých mateřských zemí.

"Oni pracují s vysokou produktivitou, nainvestovali, zaměstnali lidi. Pětinu zaměstnanosti v České republice zajišťují firmy pod zahraniční kontrolou. Produktivita je až o třetinu vyšší. Umožnili vlastně i za krize lepší průniky na zahraniční trhy v zemích, odkud pocházejí mateřské společnosti firem pod zahraniční kontrolou."


Jan Palach | Foto: public domain
Uplynulo 43 let od chvíle, kdy se upálil student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. 16. ledna 1969 se na Václavském náměstí v Praze polil benzínem. Obětoval život, aby národ probudil z letargie, do které postupně upadal po obsazení Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Památce Jana Palacha je věnován unikátní multimediální projekt. Na webové adrese www.janpalach.cz nabízí desítky nepříliš známých Palachových fotografií z dětství, audiozáznamy reakcí na jeho hrdinský čin, či příběhy Palachových následovníků. Jednou z autorek projektu je i redaktorka Českého rozhlasu Eva Nachmilnerová.

"Je tam řada ukázek filmových, rozhlasových i televizních dokumentů. Jsou tam například dokumenty Jan 69 nebo Ticho, tedy ty dokumenty, které nějakým způsobem označují nebo zobrazují tu konkrétní dobu. Pak jsme získali nahrávku Krátká řeč, kterou měl básník Jaroslav Seifert ke studentům. Je velmi patetická, myslím, že ještě nebyla nikde uvedena."


Přítel učenců, alchymistů a umělců - to byl císař Rudolf II. Katolík, který projevoval výjimečné pochopení pro křesťany jiných vyznání. V pátek jsme si připomněli 400 let od jeho úmrtí. Rekviem za císaře a krále Rudolfa II. sloužil v katedrále sv. Víta kardinál Dominik Duka.


Foto: ČTK
Ve věku 70 let zemřel legendární skokan na lyžích Jiří Raška. Olympijský vítěz z Grenoblu 1968 skonal v novojičínské nemocnici po dlouhé nemoci. ČTK to potvrdila mluvčí nemocnice Hana Szotkowská. Nejslavnější český skokan na lyžích a vítěz domácí ankety o lyžaře století byl hospitalizován delší dobu. Raška vybojoval na olympiádě v Grenoblu vedle zlaté medaile na středním můstku ještě stříbro na velkém můstku.