Přehled týdeníků

Armády Severoatlantické aliance neskrývají nadšení nad možnostmi vojenských cvičení v Česku, uvádí ve svém nejnovějším čísle časopis Týden. Pro dokreslení stačí zůstat u událostí minulého týdne: za jedinou noc projelo po silnici ze Schirndingu ve směru na Cheb, Karlovy Vary, Lubenec a Podbořany devět kolon složených z průměrně dvaceti nákladních vozidel, během další noci je následovalo dalších devět kolon, pak se po stejné trase přesunulo čtrnáct vozidel s nadměrným nákladem.

Armády Severoatlantické aliance neskrývají nadšení nad možnostmi vojenských cvičení v Česku, uvádí ve svém nejnovějším čísle časopis Týden. Pro dokreslení stačí zůstat u událostí minulého týdne: za jedinou noc projelo po silnici ze Schirndingu ve směru na Cheb, Karlovy Vary, Lubenec a Podbořany devět kolon složených z průměrně dvaceti nákladních vozidel, během další noci je následovalo dalších devět kolon, pak se po stejné trase přesunulo čtrnáct vozidel s nadměrným nákladem. Další technika k nám dorazila po železnici, o víkendu pak přeletělo z Německa několik vrtulníků Blackhawk. "České vojenské výcvikové prostory se staly žádaným vývozním artiklem," uvádí Oldřich Holeček z generálního štábu. Od roku 2000, kdy se Česká republika stala součástí NATO, proběhlo u nás už jedenáct cvičení zahraničních armád. Belgičané a Nizozemci si oblíbili Boletice na Českokrumlovsku, Američané a Francouzi dávají přednost Hradišti u Loun. Nyní tam probíhá cvičení, kterého se účastní dva tisíce Američanů. Během šesti prázdninových týdnů si možností v Česku užijí dvě stovky jejich kolegů z tankové brigády. Čím jsou tuzemské lesy, vody a stráně pro vojska NATO tak přitažlivé? Podle Oldřicha Holečka velikostí a rozmanitostí terénu. V českých terénech si libují zvláště letci. Velení české armády se těší, že miliony korun z pronájmu výcvikových prostorů budou použity i na modernizaci výcvikového vybavení. Zatímco krajinu nám prý zahraniční vojska závidí, zastaralým zařízením se mohou leda smát, uvádí Týden.


O tom, jak broumovský vikář omezuje kulturní život ve své farnosti, píše týdeník Respekt. Ještě před rokem se zdálo, že východočeský Broumov se stává úspěšnou vlaštovkou kulturního oživení venkova ve zdevastovaných Sudetech. Koncerty, výstavy a divadelní akce, situované do zdejších barokních kostelů, přilákaly do Broumova tisíce lidí z širokého okolí. Úsilí nadšených pořadatelů přijeli osobně podpořit i předseda Senátu Petr Pithart a prezident Václav Havel. Radostný příslib kulturní tradice ale dostal už loni na podzim nečekanou trhlinu. Letní ruch ve zpustlých kostelích na Broumovsku totiž rozlobil místního vikáře Josefa Zemana, který se rozhodl, že svatostánky na podobné účely už "nepůjčí". Z letošního kulturního léta na Broumovsku tak nebude nic. Oživování regionu zahájil v polovině 90. let šéf zdejší krajinné oblasti Jan Piňos, který se tu pustil do obnovy starých cest. Postupně se přidala skupina hudebníků, která interpretuje starou hudbu. Začali s opravami poničených křížů a soch a v létě roku 1999 uspořádali ve zchátralých kostelích sérii koncertů. Ty přilákaly hned napoprvé stovky návštěvníků. Loňský televizní dokument z Týdne pro broumovské kostely však ukázal mimo jiné performanci japonského tanečníka Kena Maie, který si polonahý lehl na otářní menzu v kostele v Šonově. To se nelíbilo některým farníkům a vikář Josef Zeman poté obvinil organizátory z urážky citu věřících a dokonce i z toho, že vykradli kostelní pokladničky. Na závěr jim přes tisk vzkázal, že s půjčováním broumovských kostelů je konec. Vikářův odpor samozřejmě nesdílejí všichni věřící. Učitel náboženství Milan Jirout na kulturní program na Broumovsku vzpomíná: "Byla to skvělá akce. Pro mě osobně znamenala naději, že se jako katolíci neuzavíráme zbytku společnosti". Na dotaz, co mu vlastně vadí na festivalu v broumovských kostelích, odmítl vikář Zeman odpovědět. "Neopovažujte se o tom něco psát. Budu Vás žalovat. To vám nestačí problémy, které máte s českými politiky?" - s těmito slovy vikář Zeman přibouchl před novináři Respektu dveře broumovské fary.


Časopis Týden se věnuje nelegální těžbě vzácných vltavínů v jižních Čechách. Zmiňuje se o neobvyklém způsobu ochrany přírody, pro který se tu rozhodlo ministerstvo životního prostředí. Jediná možnost, jak zachránit území poseté vltavíny, je podle úředníků unikátní polodrahokamy vybagrovat. V okolí jihočeské Besednice, kde se vltavíny nacházejí, se totiž za posledních deset let neustále objevují jámy po nezákonné těžbě, které hledači jen ledabyle maskují, a jámy pak fungují jako pasti. "Někdy se za jednu noc objevilo až osm čerstvých jam," dokresluje pochmurný obraz divoké těžby oblíbených českých polodrahokamů besednický starosta Jaroslav Klein. Hledači vltavínů platili donedávna za neškodné romantiky. Nadšence však nahradili nezaměstnaní, kteří v tušení mnohatisícových výdělků překopávají jámy ve velkém. Zůstávají po nich krátery jak po vybuchlých minách a nepořádek, gumové rukavice, PET lahve a nákupní košíky na promývání jílu. Zatímco dřív se hledači rojili zejména po dešti, kdy se vltavíny nádherně lesknou, nyní vyrážejí na lup před vyhlášenými burzami drahých kamenů. Zastupitelstvo Besednice se rozhodlo učinit jejich řádění přítrž a třicet hektarů vzácného území bylo vyhlášeno za přírodní památku. Nebylo to ale nic platné. Starosta se proto obrátil na těžařskou firmu, která v nedalekém Chlumu jako jediná na světě provádí těžbu vltavínů oficiálně. Po dlouhých měsících byrokatických průtahů vydalo před několika dny ministerstvo životního prostředí povolení k těžbě. "Kdyby se tam kopalo načerno, stát by z toho nic neměl," zdůvodňuje postoj úřadu Josef Janda z odboru geologie. Zároveň ale dodává "Je mi to líto. Takto jedinečné památky bychom měli už z principu zachovat," uvedl časopis Týden.