Armáda dostane "mercedesy" mezi obrněnými transportéry

Foto: ČTK

Armáda zajásala. Vláda v pondělí definitivně schválila nákup 107 kolových obrněných transportérů typu Pandur II rakouské firmy Steyer. Výzbroj armády tím bude významně posílena. Proti nákupu neprotestuje ani opozice. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Foto: ČTK
Nové transportéry Pandur II mají nahradit dnes už beznadějně zastaralý typ OT 64 z šedesátých let minulého století. Jedná se o základní druh výzbroje pro 4. brigádu rychlého nasazení. Je to ale univerzální technika. Může zajišťovat obranu teritoria, pomoc při živelních pohromách i sloužit v zahraničních misích. Česko dá na nákup Pandurů 14 a půl miliardy korun. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého to určitě nejsou vyhozené peníze.

„Myslím, že armáda je skutečně velmi naléhavě potřebuje. O ceně je pochopitelně také nutné mluvit, ale naši vojáci si objednali velmi sofistikované zbraně a vybavení v transportérech. A z tohoto pohledu cena odpovídá tomu, co bylo požadováno. Musím říci, že armáda skutečně dostane, abych to řekl trochu nadneseně, mercedesy mezi obrněnými transportéry.“

O nákupu transportérů se mluvilo od roku 2003. Čísla se postupně snižovala. Z původního požadavku nákupu tří stovek kusů se šlo na 240 až nakonec vláda souhlasila se 199 kusy. V prosinci 2007 ale Topolánkova vláda smlouvu s Steyrem vypověděla, údajně kvůli nedodržení smluvních podmínek z rakouské strany. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Antonín Seďa z ČSSD si myslí, že České republice hrozila kvůli vypovězení smlouvy mezinárodní arbitráž. Tuto hrozbu prý Topolánkova vláda nyní zažehnala.

„Myslím, že rozhodnutí vlády umožní vlastníkovi Steyru, tj. společnosti General Dynamics Corporation, aby tu arbitráž nepodala.“

Nová smlouva tedy předpokládá nákup 107 kusů Pandurů II. Další snížení počtu kusů má podle mluvčího Ministerstva obrany Andreje Čírtka jasné důvody. Také prý neobstojí argument, že armáda si už pro misi v Afghánistánu pořídila několik lehčích obrněných transportérů.

„Určitě se změnil finanční rámec, ve kterém se armáda pohybuje. A také se určitým způsobem změnila situace a tím i potřeby. Projekt kolových obrněných transportérů se připravoval v době, kdy Armáda České republiky působila zejména v misích na Balkáně, v Kosovu. Začínala působit na Blízkém východě v Iráku Afghánistán byl ještě hudbou budoucnosti. Situace se ovšem změnila a i potřeby jsou pestřejší. Těch kategorií techniky potřebujete více, protože terén i potřeby v Afghánistánu a jiných misích jsou různé.“

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý také připomíná, že spolupráce s firmou Steyer bude přínosná pro českou ekonomiku. Celkem je nasmlouváno asi 150 offsetů, většinou přímých, spojených se samotnou zbrojní výrobou.

Foto: ČTK
„Všechny transportéry, mimo těch prvních sedmnácti, tedy devadesát, budou vyrobeny v České republice. Bude to znamenat velmi silnou podporu zaměstnanosti v oblasti severní Moravy. Ale nejenom tam. Na výrobě se bude podílet mnoho dalších subdodavatelů.“

Šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Pavel Severa ale rozhodnutí vlády, v níž je zastoupena jeho vlastní strana, zkritizoval. Kabinet měl podle něj, především kvůli současným ekonomickým problémů spíše uvažovat o dlouhodobém pronájmu techniky s možností pozdějšího odkupu. Takový postup by podle něj byl vhodnější, i s ohledem na fakt, že Pandury II dosud nebyly "dostatečně prověřeny a odzkoušeny". Pronájem by podle něj mohl "přinést určité úspory a výhodnější podmínky a větší tlak na kvalitu poptávané techniky pro český stát". Odborníci ale s tímto názorem spíše nesouhlasí. Každé řešení má podle nich výhody i nevýhody a vůbec není pravda, že pronájem je vždy levnější a výhodnější než nákup. Právě nákup umožnil, že se transportéry budou vyrábět v Česku za účasti českých firem. Zároveň není Česko omezováno v tom, jak ty transportéry nasadit. Například součástí pronájmu gripenů jsou i určitá omezení a museli bychom žádat povolení švédské strany, zda gripeny použít.