Astronaut hrdý na své české a slovenské kořeny

19-06-2008

Letos jsme si připomněli 30 let od chvíle, kdy kosmický prostor navštívil první člověk, který nebyl občanem ani jedné ze dvou tehdejších supervelmocí. Československý kosmonaut Vladimír Remek ale zároveň nebyl prvním dobyvatelem vesmíru českého a slovenského původu: k těmto kořenům se hlásí i člen posádek kosmických lodí Apollo 10 a Apollo 17 Eugene Cernan, který v těchto dnech pobývá v Praze.

Eugene Cernan, foto: ČTKEugene Cernan, foto: ČTK Jméno Eugene Cernan se jen tak lehce neztratí ani v dnes už poměrně dlouhém seznamu amerických astronautů. Byl totiž účastníkem legendárních letů dvou kosmických lodí Apollo, a v rámci druhé z těchto výprav se jako dosud poslední pozemšťan prošel po Měsíci. To konec konců od loňského podzimu připomíná návlek na botu jeho skafandru jako jeden z přitažlivých exponátů výstava Stopy lidí v Národním muzeu v Praze. Na výstavě lze však také shlédnout československou vlajku, která navštívila Měsíc spolu s Eugenem Cernanem. Nikoliv náhodou.

„Jak víte, jsem Američan a jsem velice hrdý na to, že jsem Američan. Ale stejně tak jsem hrdý na to, že mám české a slovenské kořeny,“ zdůraznil Cernan na brífinku po setkání s premiérem Mirkem Topolánkem, který o původu svého hosta připomněl: "Nese si v sobě kořeny, tak jako celá řada dalších Američanů, kořeny z českého města, z Písku, kořeny ze Slovenska, z Kysúc."

Mezi dobýváním vesmíru a hledáním kořenů je přitom podle Cernana pro někoho možná překvapivá, ale úzká souvislost: „Právě touha poznávat, to je jedna z mých vlastností. Motivovala mě k tomu pustit se do vesmíru, poháněla mě však nejenom na Měsíc, ale také k tomu, abych zjistil kdo jsem, odkud pocházím a odkud pocházejí mí předkové.“

A tu touhu Cernan podle svých slov zdědil právě po svých předcích. „Protože stejný duch, který je poháněl k tomu, aby opustili svou zem, odstěhovali se do Ameriky a začali tam nový život, mě provázel i na mé cestě na Měsíc.“

Mimochodem, československé komunistické představitele v roce 1974 hrdost Eugena Cernana na český a slovenský původ nijak nedojímala. Nikdo z nich nebyl ochoten se americkým astronautem setkat. Ujal se ho až tehdejší ředitel Astronomického ústavu Luboš Perek, který od něj převzal zmíněnou československou vlaječku z měsíčního povrchu a umístil ji na největším českém dalekohledu observatoře v Ondřejově.

Obsahem setkání Eugene Cernana s premiérem Topolánkem byly otázky členství České republiky v Evropské kosmické agentuře a vývoje projektu Galileo, jehož by Česko chtělo být sídlem. Souběh témat touhy po poznání a soupeření bývalých znepřátelených velmocí nás inspiroval k otázce, jaké jsou dnešní perspektivy vesmírného výzkumu, když politiky k podpoře netlačí ani ono soupeření, ani zájem dnes již o poznání méně nadšené veřejnosti. Podle premiéra však zmíněná touha po objevování je nevyčerpatelná. "To žádné soupeření nebo nesoupeření nemůže ohrozit. Já myslím, že to je naopak. Že dnešní výzvy toho moderního světa v situaci, kdy bipolární svět je, aspoň doufám, za námi, tak znamenají spíše synergii těch snah."

19-06-2008