Až na vrchol Lhotse

20-05-2011

Horolezec Radek Jaroš ve čtvrtek stanul na vrcholu čtvrté nejvyšší hory světa, 8516 metrů vysoké Lhotse. Je už jeho dvanáctý zdolaný himálajský vrchol z celkového počtu čtrnácti. Navíc sólo výstupem a bez použití kyslíkové masky.

Radek Jaroš, foto: archiv Radka JarošeRadek Jaroš, foto: archiv Radka Jaroše Radek Jaroš, sedmačtyřicetiletý rodák z Nového Města na Moravě, je jedním z nejrespektovanějších současných světových horolezců. S lezením začínal jako osmnáctiletý na místních skalách rodné Českomoravské vrchoviny. Jeho první zdolanou osmitisícovkou byl v roce 1998 Mount Everest, kde stanul jako čtvrtý Čech v historii. První, tehdy ještě neúspěšný výstup na nejvyšší vrchol světa absolvoval o čtyři roky dříve. V roce 2002 spolu s Martinem Minaříkem zlezli jako první Češi třetí nejvyšší horu světa Kančendžengu a před dvěma lety, v den svých 45. narozenin, vystoupil sólově na Manaslu. V roce 2004 stanul na vrcholu Čo Oju, přičemž parťáka mu dělal mistr světa v běhu na lyžích Martin Koukal. Radek Jaroš si umínil, že zleze všech čtrnáct osmitisícovek, které na světě jsou. Po nynějším zdolání Lhotse mu chybí jen dvě - Annapurna a nejtěžší a nejobávanější ze všech K2, o kterou se už čtyřikrát marně pokoušel.

Foto: archiv Radka JarošeFoto: archiv Radka Jaroše Nyní zdolal čtvrtou nejvyšší - Lhotse. Radiu Praha před odletem do Himalájí mimo jiné prozradil, že o cílí své výpravy toho zas až tak moc neví:

"Vím, že měří 8516 metrů, nachází se v Nepálu vedle Everestu, a to je tak zhruba všechno. Já nejsem takový typ, který by si studoval průvodce a logistiku a takové věci. Když jsme třeba přijeli s Petrem Maškem a tenkrát ještě s Martinem Minaříkem ke K2, chtěli jsme lézt Abruzziho žebro. Když jsme postavili základní tábor, tak jsme se rozhlédli to Abruzziho žebro hledali. Naše jediná informace byla, že tam je. Pak jsme se podívali a usoudili, že tam 'to vzadu' asi bude. Ale 'to vzadu' v Tatrách a na K2 je něco jiného. Druhý den, když jsme se za nějaké tři hodiny probili ledopádem k té hraně, kterou jsme viděli v dálce a považovali ji za Abruzziho žebro, tak jsme zjistili, že je pilíř široký půl kilometru. Tak jsme si řekli, že to zkusíme tudy. Naše logistika je tedy taková trošku špatná."

Foto: archiv Radka JarošeFoto: archiv Radka Jaroše Ve čtvrtek měl možná Radek Jaroš svůj poslední pokus, aby se na vrchol Lhotse dostal, protože v jeho okolí už několik dní vládlo nepříznivé počasí. "Výstup na Lhotse jsem v noci vzdal. Zima a nevyspání po hrozné noci, vylezl jsem 60 metrů, za 30 minut jsem šel spát a končím," napsal nejprve Radek Jaroš na svůj web. "Ale bylo mi to líto a v šest hodin jsem to zkusil znova. Po neuvěřitelné dřině po 16 hodinách vrchol!" uvedl později po sólo výstupu český horolezec. Po dvouměsíčním snažení tak mohl Českému rozhlasu říci, že je sice unavený, ale šťastný:

"Těžký souboj vůle, protože tady nebyla žádná radost, tady bylo jenom utrpení. Bylo to hrozné. Odpočítal jsem si vždycky deset kroků a minimálně padesát nádechů, abych byl schopný udělat nějaké další pohyby. Takže to lezení bylo opravdu peklo a moc to neubývalo."

Foto: archiv Radka JarošeFoto: archiv Radka Jaroše Jak už bylo řečeno, na cestě na vrchol Lhotse provázelo Radka Jaroše nepříznivé počasí. Českému rozhlasu řekl, že to byl jeden z jeho nejtěžších výstupů:

"Jsem strašně spokojený, ale hora byla, tak mi to připadá, snad největší trápení, jaké jsem zažil. Nevím, proč. Teoreticky měla být jakoby lehká, ale vůbec, vůbec to nebylo."

Radek Jaroš je zapálený propagátor horolezectví - fotografuje, filmuje, pořádá přednášky a výstavy. Je také autorem dvou knih o horolezectví: Dobývání nebe a Hory shora.

20-05-2011