Beseda Slovan

26-03-2001

Ve Švýcarsku žije v současnosti asi 15 tisíc Čechů a Slováků. Mnozí z nich se účastní i práce krajanských sdružení. Jeden z nejstarších spolků, Beseda Slovan v Ženevě, slavil o uplynulém víkendu sté výročí své existence. Více informací má Milena Štráfeldová.

SvycarskoSvycarsko Ženevská Beseda Slovan má mezi krajanskými spolky ve světě tak trochu mimořádné postavení. V roce 1915 tu na přednáškách poprvé vystoupil Tomáš G. Masaryk s výzvou k zahraničnímu odboji a vyslovil myšlenku poválečné samostatnosti Československa. O původních tradicích tohoto krajanského sdružení hovoří jeho bývalý dlouholetý předseda dr. Vladimír Kabeš, který emigroval z Československa po roce 1948 a poté působil jako právník u mezinárodních institucí:

"Masaryk se vyjádřil v roce 1918 k legionářům v Rusku, že v Ženevě byla zvláštní atmosféra, protože tam bylo nadšení dělnické třídy pro vznik nové republiky. Ale důležité bylo, že ti, kdo zde pracovali, ti všichni tenkrát dokazovali kvalitu české práce."

Češi přicházeli do Švýcarska v několika vlnách, k největším patřila vlna emigrantů po roce 1968. Tehdy Švýcaři pro uprchlíky z Československa vytvořili výjimečně příznivé podmínky, v celé Evropě srovnatelné zřejmě jen se Švédskem. Většina krajanů dnes žije zejména v německy hovořících kantonech, jen v okolí Zürichu jich bydlí na čtyři tisíce. Předseda Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku Josef Dvořáček upřesnil:

"Mezi námi dnes zde ve Švýcarsku jsou to osmačtyřicátníci a převážně pak osmašedesátníci, kteří tu žijí se svými rodinami a část z nich tvoří členstvo našich 18 spolků od St. Galen až po Ženevu."

Sté výročí Besedy Slovan bylo příležitostí, kdy se krajané často i po letech znovu setkali. Ženevská Beseda proto uspořádala slavnostní večer, kde vedle členů spolku vystoupila i řada hostů, například velvyslanec v Bernu Jaroslav Šedivý nebo vedoucí české mise při OSN Miroslav Somol. Při setkání všech 18 sdružení krajany pozdravil i rektor Karlovy univerzity Ivan Wilhelm. Osobní dopisy jim zaslali mimo jiné i předseda Senátu Petr Pithart a prezident republiky Václav Havel. Ten zdůraznil především účast Besedy Slovan v odboji za první i druhé světové války.

Po dvou dnech ovšem oslavy skončily a pro Besedu Slovan začal zase docela obyčejný, každodenní život. Na to, jak vypadá, jsem se zeptala současného předsedy Besedy Slovan dr. Františka Chládka:

"Všední dny, to je drobná práce masarykovská, po stránce kulturní, společenské, politické. Nyní je to také spolupráce s našimi úřady, hlavně se zastupitelstvím při Spojených národech. Dříve jsme to samozřejmě velkým obloukem obcházeli. Ale teď se tam můžeme scházet, zde míváme konference, přednášky, besedy a tak dále."

O změnách v přístupu České republiky a státních orgánů ke krajanům žijícím v zahraničí hovořila na setkání i ředitelka krajanského odboru ministerstva zahraničních věcí dr. Alena Prouzová:

"Tak, jak vidíme postupně, jak ledy tají a vztahy se narovnávají, jsou samozřejmě v řadě případů velmi přátelské a na takové naprosto nádherné lidské rovině, tak doufám, že to dostane formát běžné komunikace bez jakýchkoli historických zátěží."

Podle účastníků se oslavy stého výročí Besedy Slovan staly po Všesokolských sletech zahraničního Sokola v 70. a 80. letech a po protestní akci, kterou uspořádali Češi a Slováci s pomocí Radia Svobodná Evropa v roce 1988, nejvýznamnější krajanskou událostí ve Švýcarsku od dob pádu totality.

26-03-2001