Bude mít radar zpoždění? Bude vůbec?

Foto: ČTK

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg očekává, že americký projekt protiraketového systému zahrnujícího i radar v Česku se kvůli celosvětové hospodářské krizi možná opozdí o několik let. Zpoždění však podle něj neznamená konec projektu. Šéf české diplomacie tak reagoval na sobotní výroky nového amerického viceprezidenta na mnichovské bezpečnostní konferenci.

Joe Biden,  foto: ČTK
Na 45. bezpečnostní konferenci v bavorském Mnichově americký viceprezident Joe Biden pronesl první zásadní projev o bezpečnostně-politických prioritách nové administrativy. Mimo jiné slíbil nastolit nový tón v americké zahraniční politice a budování protiraketového systému spojil s určitými podmínkami: "Budeme pokračovat ve vývoji protiraketové obrany jako protiváhy k rostoucí íránské kapacitě pouze v případě, že tato technologie bude účinná a bude odpovídat vynaloženým nákladům. Budeme to konzultovat jak s našimi spojenci v NATO, tak i s Ruskem."

Jak si vyložit toto vyjádření? Dát důraz na slova 'budeme pokračovat' anebo úvaha o dostatečné účinnosti v poměru k vynaloženým nákladům znamená nenápadný ústupový manévr?

"Samozřejmě že bude radar," nepřipustil žádné pochybnosti český vicepremiér Alexandr Vondra po setkání s poradcem amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Jamesem Jonesem. Zároveň odmítl nedávnou úvahu britského tisku, že Spojené státy by mohly ve snaze o zlepšení vztahů s Ruskem vyměnit systém za jaderné odzbrojení.

"Má smysl tu protiraketovou obranu orientovat tak, aby tu byla skutečně nabídka nějaké spolupráce s Ruskem a my jsme se k tomu vždy stavěli otevřeně. Ale žádnou souvislost mezi těmi odzbrojovacími dohodami START na straně jedné a protiraketovou obranou Aliance na straně druhé já nevidím. Protože skutečně ta protiraketová obrana není namířena proti Rusku. Kdyby byla namířena proti Rusku, tak to je samozřejmě jiná věc." Vondra však zdůraznil, že pozvánka ke spolupráci v žádném případě nemůže dávat Rusku právo veta.

Mirek Topolánek (uprostřed) a Alexandr Vondra  (vpravo),  foto: ČTK
Podle šéfa Strany zelených, vicepremiéra Martina Bursíka, není úplně jasné, jak se v otázce radaru americká administrativa zachová. Zřetelnější odpověď očekává od ministra zahraničí Schwarzenberga po jeho návratu z probíhajících návštěv Washingtonu a záhy poté i Moskvy. Bursík ale v televizi Prima rozhodně ocenil americkou vůli o dorozumění se spojenci. „Ten vzkaz z toho Mnichova je v tom, že Spojené státy stojí o konzultaci a souhlas NATO a Evropské unie. Což tedy shodou okolností koresponduje s tím, jak jsme se k tomu postavili my zelení někdy před rokem a půl.“

A jak si slova amerického viceprezidenta Bidena ve vztahu k radaru vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jiří Skoupý?

„Podle mě ono to sleduje více cílů najednou. Jeden účel je ten, to prohlášení bylo namířeno pro Rusko. Spojené státy, nebo nová administrativa, se snaží nabídnout tón, který by byl založen na trochu lepší spolupráci, než byla za prezidenta Bushe.“

Skoupý připouští, že prezident Barack Obama není celému projektu natolik nakloněn, jako jeho předchůdce: "Ten systém zatím stál už celou řádku miliard amerických dolarů a jeho účinnost je zatím přinejmenším sporná. Takže pro Spojené státy tohleto otevírá příležitost ještě jednou celý systém přehodnotit a zároveň to prezentovat jako vstřícné gesto vůči Rusku."

Přesto i analytik Jiří Skoupý čte slova Joea Bidena stejně jako čeští politici - Spojené státy mají nyní jiné starosti, radar už nepatří mezi jejich priority, a lze možná čekat odklad, nikoliv však konec projektu: "Ten samotný princip toho systému nijak nezpochybnil. V tom ta americká linie zůstala pořád stejná."