Češi a Slováci jsou si dnes blíž nežli při dělení Československa

Slovenská pošta začne od 1. ledna prodávat aršíky s novými poštovními známkani k 10. výročí vzniku samostatné Slovenské republiky, Foto: CTK

Na přelomu roku jsme si připomněli desáté výročí rozpadu československé federace a vzniku samostatného českého státu. K rozdělení tehdy došlo díky dohodám mezi politiky, sami občané neměli možnost se k němu vyjádřit v referendu.

Ředitele Agentury STEM Jana Hartla jsme se proto zeptali, jak podle tehdejších výzkumů veřejného mínění zánik společného státu vnímali:

"Veřejné mínění jednoznačně nepřálo rozpadu státu, a to dokonce jak v českých zemích, tak na Slovensku. Na Slovensku podíl nacionalistů byl zpočátku vyšší, něco kolem dvaceti procent, a u nás, v českých zemích, po volbách v roce 1992 teprve lidé začali otázku rozpadu státu brát vážně. Paradoxně na konci roku 1992 před skutečným rozpadem státu ten podíl lidí, kteří požadovali dva samostatné státy, byl vyšší v českých zemích než na Slovensku, ale nikdy nedosáhl padesáti procent."

Podle Jana Hartla by lidé v případeném referendu zánik společného Československa s největší pravděpodobností odmítli. Zůstává tak otázkou, kde vůbec cítili politikové podporu pro rozdělení federace.

"Hlavně šlo o to, že neslučitelné byly reprezentace obou částí republiky, a protože by se celý demokratický mechanismus ochromil, tak proto vlastně rozdělení státu získávalo stále více stoupenců."

A jak podle průzkumů veřejného mínění hodnotí Češi a Slováci zánik společného státu dnes, po deseti letech?

"Dneska v podstatě se s touto situací smířili občané v obou částech republiky, jistá lítost se projevuje spíše na Slovensku. Ale je zajímavé, že ty rozdíly, které v politických hodnotách ukazovaly na odlišnost přístupu Čechů a Slováků, vymizely a dnes mají Češi a Slováci k sobě daleko blíže."

- tolik tedy ředitel Agentury STEM Jan Hartl.