Češi mohou nabízet služby v EU volněji

16-11-2006

Po třech letech bouřlivých diskusí, protestů odborů a jiných zájmových skupin, schválil Evropský parlament směrnici o liberalizaci služeb. Čeští živnostníci a firmy tak budou moci v budoucnu poskytovat své služby kdekoli v Evropské unii. Jde ale o kompromis, který stále obsahuje některá omezení. Pokračuje Zdeněk Vališ.

O liberalizaci trhu práce v Evropské unii se mluví hodně. Restrikce uvalené na služby ale širokou veřejnost příliš nezajímají. Přitom mají na české podnikání, potažmo na českou ekonomiku, podstatně větší vliv. Co tedy znamená středeční hlasování v Evropském parlamentu? Otevření trhu nebude úplné, jak to chtěly především nové členské země. Omezení budou dál platit pro řadu služeb, například pro dopravní, zdravotní či bezpečnostní. Přesto považují politici i ekonomové středeční hlasování za jistý průlom. Z větší části se odstraňuje diskriminace našich menších a středních firem na zahraničních trzích. A to bude mít i ekonomický efekt.

"Přinese asi 20 tisíc pracovních míst, nárůst hrubého domácího produktu o 0,6 až 1,9 procent a přínos v korunách mezi 19 a 40 miliardami."

Řekl České televizi europoslanec Richard Falbr. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman připustil, že směrnice přinese na vnitřním trhu Evropské unie některá zjednodušení. Na druhou stranu ministr upozornil, že čeští podnikatelé se i nadále budou moci setkat s určitými administrativními bariérami. To si uvědomuje i předseda Sdružení podnikatelé a živnostníků Bedřich Danda.

"Otevření trhu pro volný pohyb služeb je samozřejmě výborná věc. Podle našeho názoru to ale v praxi ještě nebude chvíli fungovat, protože není zájem z Německa, ani z Rakouska, aby tam čeští podnikatelé něco provozovali, aby tam podnikali."

Dosud musí mít živnostníci a malé firmy mimo jiné sídlo v zemi, kde chtějí podnikat, musí získat zvláštní registraci a zaměstnanci musí žádat o povolení k pobytu. Tyto překážky by měly padnout. Přesto nebude poskytování služeb v zahraničí až tak jednoduché. Jak už naznačil Bedřich Danda, ve skutečnosti bude dál záležet na vůli jednotlivé členské země unie, jak snadný budou mít zahraniční podnikatelé vstup na její trh. Ve schválené směrnici chybí například to podstatné - zásada země původu. Firmy a živnostníci se tak budou muset nadále řídit právem země, v níž pracují. A to se pak dá lehce zneužít hostitelskou zemí.

"Jako živnostníci se těžko orientujeme v českých zákonech a předpisech. Teď si představte, že přijdete do Německa a budete muset absolvovat německé předpisy, které -nebudu hodnotit, zda jsou lepší nebo horší - jsou trošku jiné."

To, že se do směrnice nepodařilo zavést princip země původu, hodnotí negativně také ředitel odboru Evropské unie České spořitelny Petr Zahradník.

"Vyčlenění principu země původu zásadním způsobem ochromuje volný pohyb služeb, zejména pro ty poskytovatele služeb, kteří vyvážejí služby do více členských zemí Evropské unie. Učit se pro každou z nich rozdílné předpisy je velmi problematické a chápu, že to může poskytování vlastních služeb velmi omezovat."

Zamítnutí principu země původu lze považovat za vítězství evropské levice a odborů. Obávaly se závažných sociálních dopadů. Jakýkoli podnik by prý mohl uniknout jurisdikci států s pokročilou sociální legislativou tím, že by se papírově usadil v zemi s nejliberálnějšími sociálními pravidly a z ní by pak mohl působit ve všech dalších státech unie. Na stranu levice a odborů se ale připojila i část pravicového politického spektra. Princip země původu tak odmítly třeba i Francie nebo Německo. Také v Česku zazněly obavy z toho, co by nastalo v případě uplatnění principu, až například do Evropské unie vstoupí Bulharsko a Rumunsko.

Foto: Evropská komise

16-11-2006