Češi nemají dost sebevědomí, říká Čechoameričan Martin J. Stránský

12-01-2004

Lékař s praxí v Česku i ve Spojených státech, vysokoškolský pedagog, poradce prvních českých polistopadových ministrů zdravotnictví, ale i vydavatel obnovené Přítomnosti - tím vším je Čechoameričan Martin Jan Stránský z New Yorku. Přestože se narodil ve Spojených státech, do Česka přijel už v roce 1990, aby zde mimo jiné obnovil i rodinnou vydavatelskou tradici. Jeho dědeček Jaroslav Stránský totiž právě před 80 lety stál u zrodu legendárního Peroutkova týdeníku. Martina Stránského zastihla Milena Štráfeldová:

"Pane doktore, vy jste poměrně kritický k české realitě, k české mentalitě, k českým mýtům. Na úvod poněkud palčivá otázka: co myslíte, že vás k tomu opravňuje?

Já jsem asi kritický kvůli tomu, že ve skutečnosti miluji Českou republiku a prakticky všechno dobré, co je české. Spousta věcí by tu mohla běžet lépe, spousta věcí byla zkažena a mně to strašně vadí. Ale ještě mnohem víc mi vadí, že v české společnosti jsou určité způsoby myšlení, které přímo vycházejí z té nešťastné komunistické minulosti. Ty nejenom běží dál, ale negativně ovlivňují jakýkoli další pozitivní vývoj.

Zkuste být trochu konkrétnější. A vraťme se i k těm českým mýtům.

Každý národ má své pověsti a mýty o sobě a svých osobnostech. V Americe máme Johna F. Kennedyho. Pro mne je pozoruhodné, že české dějiny měly určitý vliv na český národ. Prakticky od Bílé hory až k dnešku nikdy Čechům nedovolily hrát na vlastním písečku dost dlouho, aby si vytvořili pevnou národní identitu. Tady se lidé hlásí mnohem více k olympijskému zlatu v hokeji, nežli k národní hrdosti nebo národní kultuře. To má své důvody. Když se národ tvoří a prožívá své dějiny pod takovým neustálým tlakem, tak vytvoří řešení, která jsou převážně psychologická. Lidé opustí principy spoluobčanství a začnou se víc zabývat svým já. Jak vlastně přežiju já... A to je pro společnost velice nebezpečné, protože společenská pravidla a způsoby myšlení, jež jsou dejme tomu "evropské" nebo demokratické, se tím strašně potlačují a není jim daná šance se rozvíjet.

Jak by měla vypadat česká identita? Na čem by podle vás mohla stavět?

Česká identita se musí teprve vytvořit. Já sám nedovedu prorokovat, jak to skončí. Ale jsou tu věci, ve kterých jsme skutečně velmi dobří. Jedna z nich je kultura a myslím, že ta by se měla posílit. Myslím, že je skandální, že vláda ministerstvu kultury věnuje méně než jedno procento z rozpočtu. Na jedné straně jsme země, která má méně občanů než město New York, a na druhé straně máme neskutečně vysoký počet kulturně známých lidí. Druhou část, kterou bych podpořil, je naše šikovnost ve smyslu inženýrství. Dobře myslíme, pro Evropu jsme atraktivním místem pro investice. Můžeme z toho vytvořit i určitou představu elitní země, takové menší Švýcarsko, pokud jde o výrobu určitých produktů. Češi nedovedou být na sebe hrdí v tom správném smyslu slova. A myslím, že tohle se můžeme naučit. Stačí se soustředit na tyto dvě oblasti."

O současné krizi českého zdravotnictví bude Martin Jan Stránský hovořit tuto sobotu v naší pravidelné rubrice Česko v komentáři.

12-01-2004