"Češi se naučili taktizovat, což někdy malinko křiví charakter," prohlásil kdysi Karel Kryl, který zemřel právě před deseti lety

03-03-2004

Před deseti lety zemřel písničkář Karel Kryl. Tento zpěvák a básník patří mezi nejznámější a nejoblíbenější české písničkáře nejen doma, ale i v zahraničí. Potvrzuje to i anketa časopisu Rock & Pop, podle které je nejlepším albem v historii československé populární hudby právě Krylova deska Bratříčku, zavírej vrátka. Tu stačil natočit ještě v Československu před svým odchodem do exilu v roce 1969. Vzpomínku na Karla Kryla připravil Mikuláš Kroupa.

"Češi jsou chytřejší ve svých výrazových prostředcích. Naučili se taktizovat mnohdy, což je velice prospěšné pro zachování se, ale někdy to malinko křiví charakter. Je to znát už v tom, když potkám člověka, který mi klepe na rameno a říká, že je to fantastický atd., vtom napíše kritiku, že by pes ode mne kůrku nevzal,"

prohlásil Karel Kryl jen dva roky po svém návratu z exilu a dva roky před svojí smrtí. Právě po revoluci vznikl v Česku Klub přátel Karla Kryla, který v atmosféře přelomového roku 1989 čítal dva a půl tisíce členů. Nyní je v klubu jen dvě stě členů. Podle Vojtěcha Klimta z klubu Karla Kryla, se mnozí postavili ke Krylovi zády právě kvůli jeho ostrým prohlášením, bez servítek a natvrdo, tak, jako to dělal vždycky.

"Kryl si stál za svým tak, jako v šedesátých letech, v exilu, tak i po revoluci. Všímal si věcí, které nejsou pohodlné, které se nedaří. A nebylo to proto, že by byl nespokojený a priori, ale proto, že to cítil více než ostatní."

Výstava Píseň pro blbouna nejapnýho uspořádaná při příležitosti 60. výročí narození a 10. výročí úmrtí Karla Kryla, foto: ČTKVýstava Píseň pro blbouna nejapnýho uspořádaná při příležitosti 60. výročí narození a 10. výročí úmrtí Karla Kryla, foto: ČTKKarel Kryl pracoval během komunistického režimu v keramickém závodě jako palič u tunelové pece, pak jako volný spolupracovník ostravského rozhlasu a od roku 1969 v exilu jako spolupracovník Rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově. Karel Kryl zemřel v březnu 1994. Vydal patnáct desek a více než dvacet publikací prózy a poezie. V předvečer desátého výročí jeho úmrtí byla v Praze v prostorách Popmusea zahájena výstava Píseň pro blbouna nejapnýho. Jsou na ní vystaveny exponáty, které připomínají Krylovo působení na československé hudební scéně v 60. letech, jeho činnost v německém exilu i polistopadový návrat do Čech. Kromě výstavy chtějí organizátoři projektu Česká hudba 2004 zorganizovat v pražském klubu Vagón koncert převážně rockových kapel, které zahrají písně z Krylova repertoáru. Jeho snad nejslavnější píseň Anděl zahraje Pavla Milcová.

"Karel Kryl mě kontaktoval. Měla jsem nějaké amatérské nahrávky ve Svobodné Evropě. Řekl mi: 'Víš, že budeš zpívat?' Tenkrát jsem to nevěděla. Tak jsme se sešli. Něco jsme si pověděli, myslím, že to bylo pro mne to nejdůležitější. Píseň Anděl chci zazpívat jako poděkování. Ačkoliv jsme se znali krátce, tak mi něco předal. Také si myslím, že ji zazpívám tak, jak to Karel Kryl nikdy nedokázal, jako žena."

Posluchači Krylových písní si v příštím měsíci připomenou druhé významné jubileum tohoto zpěváka a básníka. Kryl se totiž narodil 12. dubna před šedesáti lety.

03-03-2004