Češi se nedožívají dlouhého věku ve zdraví

Češi sice žijí déle, ale dlouhého věku se mnozí nedožívají ve zdraví. Muži umírají v průměru v 76 letech. Ale už kolem 61 je opouští zdraví. Zbylých patnáct let žijí s nějakou závažnou nemocí nebo zdravotním problémem. Ženy se dožívají delšího věku - jejich střední délka života je 82 let. I je však zdraví opouští v 62 letech a se zdravotními problémy prožijí 20 let.

Foto: Filip Jandourek, ČRo

Délka života ve zdraví je tak v Česku nízká. I když se mírně zvýšila, od roku 2005 v podstatě stagnuje.

"Největší zátěží jsou onemocnění kardiovaskulární, onkologická, respirační, diabetes, obezita. Jsou asi z 80 procent ovlivněna těmi největšími rizikovými faktory. A to je především výživa, pohyb a také kouření, alkohol," uvádí náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Změnit by se podle ní měl přístup k preventivním kontrolám, na které chodí jen 60 procent lidí. Velká je i nabídka screeningových programů, ale oslovuje jen malou část populace.

Například v 60. letech jsme na tom byli podobně jako Švédsko. Tam od té doby zvedli délku zdravého života o devět let, Česko zůstalo na stejné hodnotě. Švédové jsou na tom dnes nejlépe, Česko je zhruba uprostřed Evropy.

Problémem je návrat lidí do života, když opustí nemocnici

Foto: Filip Jandourek, ČRo

Problémem je také návrat lidí do běžného života poté, co přijdou z nemocnice, například po mrtvici. V některých evropských státech ve velkém pomáhají třeba ergoterapeuti. Je to kombinace profese psychologa, logopeda a fyzioterapeuta. V Česku jich je zatím asi jen 700. Patří mezi i Olga Marková, viceprezidentka České asociace ergoterapeutů. Podle ní je třeba, aby se lidé o sebe uměli postarat.

"Je to extrémně důležité z hlediska kvality života. Je důležité, aby se člověk co nejrychleji vrátil do běžného prostředí, a začal v něm dobře fungovat."

Olga Marková vidí jako problém primární péči. V Česku ji zajišťuje praktický lékař, zatímco například v Nizozemsku se zapojí celý tým, včetně třeba terénní sestry a ergoterapeuta. Jakmile se u člověka začnou fyzické a kognitivní funkce zhoršovat, tak jdou třeba k němu domů a řeší, jak jeho prostředí nastavit, aby mohl vykonávat svoje aktivity.

"Co se v cizině řeší, a řeší se to i v ČR, je problém opětovných návratů klientů do nemocnic. Jakmile ten klient do toho zdravotního systému jednou vstoupí, tak ho těžko umíme dostat znovu ven. Je hodně důležité s těmi klienty pracovat tak, abychom jim dokázali pomoct nejenom v nemocnici, ale i v tom, aby mohli být dále aktivní ve své domácnosti, aby nebyli závislí."

Jak dodává Olga Marková, ze zdravotního pojištění nyní nelze platit návštěvu ergoterapeutů doma.