Česká republika se podle statistiků přibližuje úrovni Evropské unie

Foto: Evropská komise

Česká ekonomika se pomalu přibližuje úrovni Evropské unie. V přepočtu na obyvatele dosáhlo bohatství Česka v roce 2003 téměř 73 procent průměru současné Evropské unie. Tato čísla uvedl Český statistický úřad. Důvodem přibližování k unii však nejsou pouze úspěchy ekonomiky, ale také letošní rozšíření unie o chudší státy. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.

Foto: Evropská komise
Právě rozšíření Evropské unie o chudší země výrazně zamíchalo předchozí statistikou. Jak uvedl ekonom České spořitelny Petr Zahradník, ve skupině deseti nováčků je Česká republika na čtvrtém místě, šest zbývajících zemí je podstatně chudších.

"Rozšířením Evropské unie se hrubý domácí produkt snížil. A to zhruba o 2000 euro na obyvatele a tudíž relativní pozice ČR, právě s ohledem na to, že ti ostatní nováčci jsou chudší, se zvýšila. Nicméně je to pouze část pravdy. Ta druhá část pravdy je bezesporu dána tím, že česká ekonomika roste zhruba 2,5 krát rychleji, než ekonomiky těch původních členských zemí. Takže ten tzv. růstový diferenciál hraje v současné době výrazně ve prospěch ČR."

Praha se dokonce dostala na téměř 164 procent unijního průměru. Česká metropole je tak suverénně nejbohatším regionem z desítky nových členů a jednou z nejbohatších oblastí celé Evropské unie. Podle expertů však nevytváří takové bohatství, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho českých firem má totiž v Praze pouze administrativní sídlo a ve skutečnosti působí ve středních Čechách nebo třeba na opačném konci republiky. Mezi hrubým domácím produktem Prahy a ostatních českých regionů zeje hluboká propast. Řada z nich by se však časem mohla přiblížit hranici 75 procent průměru unie a mohla by tak ztratit nárok na podstatnou část peněz z evropských fondů.

Foto: Evropská komise
"Příkladem může být Praha, jejíž hrubý domácí produkt na hlavu v současné době činí zhruba 164 procent průměru Evropské unie. Na straně druhé všechny ostatní kraje v České republice se pohybují v rámci intervalu mezi 54 až zhruba 65 procenty. Takže zůstávají zhruba 10 až 20 procentních bodů za tou hranicí 75 procent průměru EU."

Největší skok kupředu udělal za posledních pět let jihovýchod republiky, tedy Vysočina a Jihomoravský kraj. Naopak Ústecko mírně propadlo. Nicméně mezi ČR a západními zeměmi je stále významná propast, která podle Petra Zahradníka hned tak nezmizí.

"Je iluzí se domnívat, že dohnání průměru EU je úkol, který je splnitelný třeba v pěti nebo i deseti letech. Já si myslím, že ČR jako celek za předpokladu, že by udržela svůj růst oproti původním zemím EU, tak by se mohla blízko sta procentům dostat v řádu 18 až 20 let."

Statisticky však může bohatství českých regionů ještě vzrůst a to díky předpokládanému dalšímu rozšíření Evropské unie o Bulharsko, Rumunsko a případně Chorvatsko. Tyto chudé státy opět sníží průměrné bohatství unie a Česko se alespoň v očích statistiků opět posune mezi bohatší státy.