Česká republika si v těchto dnech připomíná výročí srpnové okupace z roku 1968

21-08-2002

Před čtyřiatřiceti lety se tehdejší Československo probudilo do hrůzného rána. V noci z 20. na 21. srpna totiž byla naše republika obsazena vojsky Varšavské smlouvy. Někdejší spojenci přijeli s tanky udělat zásadní tečku za tzv. Pražským jarem, které po době bolševického teroru 50. let přineslo společenské i politické uvolnění. To se ale Kremlu nelíbilo. Ráno slyšeli posluchači Československého rozhlasu neobvyklé vysílání.

Uctění památky obětí invaze vojsk v roce 1968, Foto: ČTKUctění památky obětí invaze vojsk v roce 1968, Foto: ČTK "Vážení přátelé, ještě tady máme zprávu: Skupina vedoucích pracovníků ministerstva československých i zahraničních věcí nás žádá o časté opakování zprávy o nedovoleném překročení našich státních hranic proti vůli státu strany. Ministerstvo zahraničí - Černínský palác je obklíčen. Vysílat už nebudeme asi dlouho, protože před budovou je sovětská pěchota, která již jistě brzy obsadí budovu Československého rozhlasu."

Zpráva čtená Jiřím Dienstbierem tehdy šokovala občany celé republiky. Ti pak čekali na každé další zprávy...

"Jedna hodina, padesát pět minut, vážení posluchači, zůstaňte, setrvejte u svých přijímačů. Za malý okamžik budeme vysílat mimořádně důležitou zprávu: Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa považuje tento akt za odporující nejenom zásadám vztahů mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva."

Po krátkém prohlášení předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa následovaly další projevy rozhlasových hlasatelů, do nichž se ozývala i střelba.

Srpen 1968 v PrazeSrpen 1968 v Praze "Pokud mě ještě slyšíte, prosím vás znovu jménem pracovníků rozhlasu, nedělejte nic, co by vedlo ke zbytečnému krveprolití. Vyčkejte, až se ozve naše legální vláda a ústavní činitelé. Žádám vás jménem všech i všech ostatních pracovníků Československého rozhlasu, abyste zachovali maximální klid. jakýkoliv odpor proti přesile je naprosto zbytečný. zachovejte, prosím, maximální klid."

Hlasatel poté přečetl zprávu, že předsednictvo Národního shromáždění přijalo usnesení, ve kterém vyzývá k odchodu vojsk.

I přesto, že se Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu už od roku 1995 zabývá šetřením srpnových událostí, nebyl dosud nikdo z aktérů vlastizrady, která měla legalizovat okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy, souzen. Trestní stíhání 13 osob bylo v deseti případech zastaveno, otevřeny zůstaly případy někdejších vysokých komunistických funkcionářů Miloše Jakeše, Jozefa Lenárta a Karla Hoffmanna. Ten je např. obviněn z vlastizrady spáchané formou sabotáže při vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Podle ÚDV jako ředitel Ústřední správy spojů vydal při invazi 21. srpna 1968 pokyny zastavit televizní a rozhlasové vysílání, aby zabránil šíření stanovisek legálních orgánů, které intervenci odsoudily. Hoffmannův případ vrátil Nejvyšší soud loni v březnu k došetření. Jeho kauzou se ÚDV zabývá od roku 1995.

21-08-2002