České Budějovice usilují o letecké spojení se světem

Jihočeský kraj má od čtvrtka k dispozici velké civilní letiště, respektive společnosti Jihočeské letiště České Budějovice byla ve čtvrtek udělena licence k vnitrostátnímu leteckému provozu. Nové využití tak najde rozsáhlý areál v Plané u Českých Budějovic, bývalé největší a nejmodernější vojenské letiště v Česku, které česká armáda přestala provozovat. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník,  foto: Autor
Zakladateli akciové společnosti Jihočeské letiště České Budějovice jsou Jihočeský kraj a město. Firma vznikla s cílem udržet kontinuitu leteckého provozu v Plané po odchodu armády. Existovaly totiž obavy, že letiště by mohlo zcela zaniknout. Armáda zvažovala možnost celou plochu rozparcelovat a prodat po částech.

"Je to vlastně také určitá povinnost k odkazu našich předků, kteří před sedmdesáti lety tady začali letiště budovat. Je jasné, že je to pro nás rovněž významný dopravní prvek."

Říká hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. Získaná licence k leteckému provozu zatím umožní přistávání menších letadel za přímé viditelnosti. Společnost už ale podala také žádost k získání mezinárodní licence. Potom by mohla u Českých Budějovic přistávat většina dopravních letadel. Hejtman Zahradník soudí, že letiště by se uživilo, protože jižní Čechy jsou turisticky atraktivní oblastí.

"Kraje, které už letiště provozují nebo vlastní, mají zájemce o létání, ať už z blízkých evropských měst, nebo od charterových společností. Charterový rekreační provoz je výhodný, když má svou blízkou základnu."

Ne všichni ale se záměrem budovat velké mezinárodní letiště v jihočeském regionu souhlasí. Pochybnosti má například předseda jihočeské organizace Strany zelených Dalibor Stráský,

"Zahraniční zkušenosti ukazují, že regionální letiště s mezinárodním provozem musí být velmi silně dotována. Vezměme si navíc situaci, že v okruhu sto padesáti kilometrů od Českých Budějovic jsou letiště Praha - Ruzyně, Brno, rakouský Linec. Jak se chce uživit další regionální letiště v tomto trojúhelníku?"

Především ale má Strana zelených podstatnou výhradu: chybí ji zahrnutí letecké dopravy do celkové dopravní koncepce kraje.

"Když se podíváte na dopravní představy krajských a městských zastupitelů, zjistíte, že oni chtějí dálnici, oni chtějí železnici, oni chtějí splavnit Vltavu, chtějí letiště. A když se jich zeptáte, kdo by měl tyto dopravní kanály využívat, zjistíte, že oni to nevědí. Chybí nám v první řadě určení priorit, co je třeba udělat hned, co potom. Chybí nám koncepce."

Hejtman Zahradník přiznává, že kraj a město nemají prostředky na velké investice, které si vyžádá přechod na mezinárodní provoz. Musí se tedy nalézt strategický partner.

"Velký mezinárodní provoz si vyžádá investice, který byly v ekonomické studii odhadnuty zhruba na 500 miliónů korun. My tuto studii teď inovujeme, podmínky zpřesňujeme. A je samozřejmé, že budeme hledat partnera, který by nám to provozování umožnil a pomohl nám s ním. Provozování letiště a letecký provoz je světový obchod, takže z tohoto zorného úhlu budeme postupovat při hledání nějakého partnera."

Dalibor Stráský s odvoláním na ekonomickou studii říká, že roční provozní ztráta letiště by činila zhruba 80 miliónů korun. Strana zelených zároveň vytýká kraji i městu, že jejich představitelé se neobtěžovali řádně informovat obyvatele oblasti o celém investičním záměru. Starostové obcí se to prý dozvěděli až z novin nebo právě od Strany zelených, která se v záležitosti začala šťourat. Teprve potom představitelé kraje začali s obcemi komunikovat.