České firmy pravděpodobně v Iráku získají zakázky za 100 - 200 milionů dolarů

Cyril Svoboda s Vladimírem Špidlou, foto: ČTK

Český ministr zahraničí Cyril Svoboda v doprovodu amerického velvyslance v Česku Williama Cabanisse a skupiny podnikatelů navštívil ve čtvrtek Irák. A jak se říká - až v první řadě šlo o peníze. Zatímco spekulace o možném podílu českých firem na poválečné rekonstrukci Iráku dříve jen probleskovaly, dnes se o získání lukrativních zakázek doslova bojuje, a to i v rámci protisaddámovské koalice. S depeší o účelu a výsledcích Svobodovy návštěvy Iráku se Herbertu Bryndovi přihlásil zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Jaromír Janev.

Cyril Svoboda s Vladimírem Špidlou,  foto: ČTK
Český ministr zahraničí Cyril Svoboda v doprovodu amerického velvyslance v Česku Williama Cabanisse a skupiny podnikatelů navštívil ve čtvrtek Irák. A jak se říká - až v první řadě šlo o peníze. Zatímco spekulace o možném podílu českých firem na poválečné rekonstrukci Iráku dříve jen probleskovaly, dnes se o získání lukrativních zakázek doslova bojuje, a to i v rámci protisaddámovské koalice. S depeší o účelu a výsledcích Svobodovy návštěvy Iráku se Herbertu Bryndovi přihlásil zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Jaromír Janev.

"Podnikatelská mise byla hlavním cílem návštěvy ministra zahraničí Cyrila Svobody v Iráku. Vlastně šlo o to podpořit úsilí českých podnikatelů, zástupců českých podniků, kterých se tam sjelo dvanáct. Tito zástupci usilovali o větší účast na tendrech na rekonstrukci Iráku. Všichni tito lidé, za účasti šéfa české diplomacie a také amerického velvyslance v České republice Williama Cabanisse, jednali s iráckými ministry, a to naftového průmyslu, vodohospodářství a energetiky, a postupně jim předkládali své projekty s tím, že řada těchto projektů už dopředu získala dost velkou podporu. Ono je také dost nezvyklé, že takové jednání podnikatelů má takovou podporu a koná se přímo za účasti politika a diplomata z jiné země, tedy ze Spojených států, nicméně takto to bylo a výsledek by se dal shrnout asi tak, že tři podniky mají podle informací Českého rozhlasu před podpisem smlouvy. Částka, na níž by měly kontrakty znít, je zhruba 100 až 200 milionů dolarů. Jde o subdodávky pro americké firmy, které budou ty projekty zajišťovat a právě proto, že tam byla tak silná podpora jak ze strany naší diplomacie, tak ze strany americké administrativy, protože pan velvyslanec Cabaniss se těší důvěře amerického prezidenta George Bushe, existuje předpoklad, že by se tyto předpovědi mohly naplnit."

Vy jste se zúčastnil tiskové konference ministra Svobody, předpokládám, že byl s výstupy své návštěvy spokojený...

Nový americký velvyslanec v ČR William Cabaniss  (vlevo) a prezident Václav Klaus při audienci na Pražském hradě,  foto: ČTK
"Ministr Svoboda je spokojený s výstupy a je spokojený i se závěrem návštěvy. Jako novinář bych řekl, že tam asi došlo k určitému nedorozumění mezi některými novináři, kteří se domnívali, že byly před touto cestou přislíbeny kontrakty a že už v průběhu návštěvy dojde k podpisu několika konkrétních kontraktů. Ovšem to nikdo nepotvrdil, ani zástupci českých podniků ani zástupci ministerstva zahraničí. A musím říci, že ať už se podíváme na zpravodajství a pokrývání kteréhokoli novináře, který tam byl přítomen, tak se tam tento názor neobjevuje, protože skutečně tak to bylo. Nikdo neočekával, že dojde k podpisu těch kontraktů, naopak z české strany šlo o to poznat mechanismus, jakým se o kontraktech rozhoduje, představitele v koaliční správě, kteří mají na starosti tyto věci a kteří o nich rozhodují."

Tolik zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Jaromír Janev. S Blízkým východem a konkrétně s Irákem má několikaměsíční zkušenost i Janina Hřebíčková, někdejší vedoucí českého zastoupení v Prozatímní koaliční správě Iráku, které jsem se zeptal, zda jsou kontrakty za 100 milionů dolarů, o jejichž příslibu hovořil ministr Svoboda, adekvátní českému - byť nebojovému - angažmá v Iráku.

"Tady vás budu muset zklamat. Já se k tomu vůbec neumím vyjádřit a ani nemohu, protože jsem ani s ministrem ani s jeho tiskovým mluvčím, prostě s nikým z té delegace, nemluvila - kromě pár Iráčanů -, takže vůbec nevím, jestli padla nějaká čísla. A strašně bych se divila, kdyby nějaká čísla padla, protože jak takové mítinky znám, tak tam, kde je nejvyšší diplomat a dvacet třicet podnikatelů, tak tam se o číslech nikdy nemluví. A jestli pak naši jednotliví podnikatelé stihli mluvit s konkrétními ministry, kde čísla možná padla..."

...to jsou informace zpravodaje Českého rozhlasu. Pokud je budeme brát za bernou minci, přijde vám 100 milionů dolarů z celkem pěti miliard adekvátní české angažovanosti v Iráku?

"Může to být sto, může to být dvě stě, může to být padesát. Skutečně nevím, kolik to je. Ale i kdyby to tak - teoreticky a hypoteticky - bylo, tak si myslím, že to jako první krok po šesti měsících není špatné. Naopak, je to super!,"

uzavírá optimisticky Janina Hřebíčková.