Česko vynaložilo od roku 2014 na humanitární pomoc Ukrajině přes 206 milionů Kč

Tomáš Petříček, Pavel Klimkin, foto: Kateřina Ayzpurvit

Návštěvou frontového přístavu Mariupol ukončil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) návštěvu Ukrajiny. V souvislosti se situací na východě Ukrajiny přitom apeloval na Rusko, aby začalo plnit své závazky z minských dohod o urovnání konfliktu mezi vládními vojsky a proruskými separatisty. Od jara 2014 si konflikt vyžádal přes 10.000 mrtvých. O své dojmy z Mariupolu se s vámi podělí i kolegyně z ruské redakce, která se cesty zúčastnila.

Tomáš Petříček,  Pavel Klimkin,  foto: Kateřina Ayzpurvit
V doprovodu ukrajinského partnera Pavla Klimkina, který do Mariupolu pozval i šéfa dánské diplomacie Anderse Samuelsena, si ministr Tomáš Petříček prohlédl kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a proruskými separatisty. Přes kontrolní stanoviště přechází podle hlídkujících vojáků až 5000 civilistů denně. "Trpí tu nejvíc obyčejní lidé," upozornil Petříček a v této souvislosti přislíbil, že Česko by mohlo rozšířit pomoc pro děti zasažené konfliktem.

"My bychom rádi rozšířili asistenci dětem, které jsou postižené konfliktem, prostřednictvím psychorehabilitačních táborů. ČR už to několik let dělá, a rádi bychom to rozšířili na oblast kolem Mariupolu. Ten program zatím absolvovalo asi 500 až 600 dětí, ročně stojí kolem stovek tisíc korun. To jsou rozumně vynaložené prostředky, protože děti tu žijí v prostředí, kde je bombardování a ostřelování každodenní realitou. I ta drobná pomoc, že mohou být nějakou dobu v klidném prostředí, je něco, co může mít dopad na to, jak budou dále vyrůstat."

Mariupol a zejména jeho námořní přístav se v poslední době dostaly do centra pozornosti kvůli listopadovému incidentu v nedalekém Kerčském průlivu, který odděluje Azovské a Černé moře. Ruské lodě tam zadržely tři ukrajinská vojenská plavidla a zajaly 24 námořníků, kteří teď v Moskvě čekají na soud.

"My jsme s dánským kolegou vyzvali ruskou stranu, aby urychleně propustila nelegálně zadržované ukrajinské námořníky, kteří jsou od listopadu v ruských vězeních. Nedopustili se ničeho, co by bylo v rozporu s mezinárodním právem. A to je pro ČR důležité, respekt k mezinárodnímu právu. Dánský kolega naznačoval, že by chtěl tuto debatu vést na úrovni EU. Z ruské strany zatím není na žádnou z těchto výzev žádná reakce."

Nejsou peníze na pomoc Ukrajině ohrožené?

Tomáš Petříček,  Pavel Klimkin,  Anders Samuelsen,  foto: Kateřina Ayzpurvit
Od roku 2014 vynaložilo Česko na humanitární pomoc Ukrajině přes 206 milionů Kč. Země se nyní umístila na 120. příčce ze 180 na indexu vnímání korupce v podání Transparency International. Nejsou tak ohroženy české peníze vynakládané na pomoc Ukrajině?

"Já jsem se svými protějšky, ale také s představiteli občanské společnosti o korupci na Ukrajině hovořil. Jsem rád, že Ukrajina udělala v minulých letech první kroky správným směrem, například ustavením protikorupčního soudu. Postupné změny v oblasti justice jsou něco, co my vítáme, ale před Ukrajinou určitě stojí celá řada úkolů. Je to důležité, co se týče jejich evropských ambicí, ale také s ohledem na ekonomický rozvoj země. Pro české investory Ukrajina může být zajímavá ve chvíli, kdy zde bude fungovat právní stát, bude zde vymahatelnost práva, a nebude zde korupce v té míře jako teď."

Česká rozvojová pomoc se na Ukrajině zaměřuje na různé oblasti, dodal ministr Petříček.

"Teď, když jsme projížděli, tak jste si asi všimli značek minových polí. ČR pomáhá mezinárodním organizacím ve snaze označovat ta místa a odminovávat je. To jsou také praktické aktivity, aby lidé kolem linie dotyků mohli žít klidnějším životem."

Vrtulníky letěly do Mariupolu kousek nad zemí

Foto: Kateřina Ayzpurvit
S ministrem Petříčkem jeli také novináři, včetně naší kolegyně z ruské redakce Kateřiny Ayzpurvit. Jaké byly její dojmy z cesty do Mariupolu.

"To bylo jako vojenská operace, protože vládní speciál přistál na letišti ve městě Dněpr, bývalý Dněpropetrovsk. Letiště bylo pod ledem. Pak jsme přesedli na vrtulníky. Byly to staré sovětské vrtulníky MI- 8, které ještě pamatují na válku v Afghánistánu. Letěli jsme velmi nízko, tak 15 až 20 metrů, aby nás nenašel radar z protější strany. Byly to tři vrtulníky, se kterými jsme přiletěli do Mariupolu, kde letiště pro letadla nefunguje."

Byli jste také na kontrolním stanovišti. My si to asi neumíme dost dobře představit.

"Tam jsou ozbrojení vojáci, kteří musí kontrolovat, protože život pokračuje. Z opačné strany si třeba Ukrajnci jezdí pro důchod, nebo tam žáci jezdí skládat zkoušky, aby měli maturitu. Ale na tu dobu, co tam byla česká a dánská delegace, a ještě ministr zahraničí Ukrajiny Pavel Klimkin, tak přechod nefungoval, provoz byl zastaven, a byla tam tisková konference."

Vy jste nevystřídali jenom letadlo a vrtulník, ale jeli jste i lodí.

"Přijeli jsme do přístavu Mariupol, protože to je klíčový podnik pro město, které je závislé na provozu přístavu. Tím, že je částečně blokován ze strany Ruska, tak ztrácí možnost dovážet zboží a tím pádem lidi přichází o práci. Viděli jsme tam lodě, podobné těm, které zadrželo Rusko. Na jednu loď pozvali delegace. Udělali okruh asi 20 minut přímo do Azovského moře, dost daleko, aby měli představu, jak to tam vypadá. Musím říci, že v lednu to tam připomíná Arktidu, u přístavu je led, a foukal strašně silný a studený vítr."