Čeští zdravotně postižení občané chystají žalobu k Ústavnímu soudu

12-12-2003

Česká Národní rada zdravotně postižených hodlá v lednu 2004 podat ústavní stížnost, protože podle ní stát znevýhodňuje postižené děti proti dospělým. Zatímco handicapovaní nad 18 let dostávají k invalidnímu důchodu ještě příspěvek pro bezmocnost, děti nemají nárok ani na důchod.

"My si stěžujeme na to, že úkony pečovatelské služby jsou nějak oceněny ve vyhlášce ministerstva, a za tyto úkony jsou povinny platit děti stejně jako dospělí. Dospělí na to dostávají sice malý, ale přeci jen příspěvek ve formě přídavku k důchodu, který se jmenuje příspěvek na bezmocnost. A děti žádnou takovou dávku nemají, což znamená, že nemají pečovatelskou službu z čeho hradit. V praxi je to vidět velmi výrazně. Děti pečovatelskou službu nevyužívají, protože nemohou. Nemají na to peníze,"

říká k plánované stížnosti místopředsedkyně Rady Michaela Frycová. Do ústavů na jedno lůžko ročně jde přes 73.000 korun, což - jak říkají rodiče postižených dětí - vede k posílání dětí do ústavů. Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Prejdová nicméně tvrdí, že "nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do čtyř let. Pokud je dítě dlouhodobě zdravotně postižené, pak se tato doba prodlužuje o další tři roky." Podle Prejdové činí příspěvek 2552 korun. Pokud rodič studuje nebo je nezaopatřený, je dokonce o něco vyšší, a nejvyšší částky jsou u postižených dětí. V cizině je podle předsedy Národní rady zdravotně postižených Václava Krásy situace zcela odlišná; ústavy se ruší a služby se zdravotně postiženým poskytují převážně doma. Znamená to podle Krásy, že Česko během uplynulého roku, mimochodem Evropského roku zdravotně postižených, neodvedlo nijak mimořádnou práci?

"Žádný takovýto rok nemůže nic zásadního změnit. K lepšímu se snad změnila informovanost. Ale musím natvrdo říci, že především z naší strany, ze strany Národní rady zdravotně postižených. Ostatní instituce ke zviditelnění tohoto prblému příliš nepřispěly. Vláda se sice svým usnesením přihlásila k tomuto roku, vyčlenila čtyři miliony korun na projekty v rámci Evropského roku, které spravovalo ministrestvo zdravotnictví a rozdělilo je na různé - lepší nebo horší - projekty. To myslím, že není až tak důležité. Osobně jsem byl zastánce toho, aby byly tyto prostředky určeny na medializaci problematiky zdravotního postižení jako takového, což se bohužel nestalo. Myslím, že to byla chyba, protože jsem nezaznamenal jiný mediální výstup k tomuto Evropskému roku než ze strany Národní rady. Možná, že se mýlím, nechci nikomu sahat do svědomí, ale něco to znamená. A to média troch sleduji,"

poznamenává předseda Národní rady zdravotně postižených ČR Václav Krása.

12-12-2003