Cestu do pravěku povede na Bílinsko...

10-09-2004

Vědci chtějí nedaleko Bíliny na Teplicku na místě rekultivované výsypky Větrák zřídit arboretum s dřevinami, které rostly v Evropě v třetihorách. O možnosti či nemožnosti uskutečnit tento záměr hovoří s Karlem Machem z Bílinské přírodovědné společnosti Vilém Faltýnek.

Cílem Bílinské přírodovědné společnosti, která vznikla loni v dubnu, je nabídnout prostřednictvím osmihektarového arboreta jedinečný zážitek: návštěvník se prý bude moci nadechnout vůně lesa, který pokrýval Evropu v teplých třetihorách, dávno před vznikem lidské civilizace. Na telefonu je Karel Mach z Bílinské přírodovědné společnosti. pane machu, jak konkrétně vypadá ta třetihoprní flóra, o kterou by se mělo jednat, a jak konkrétně se liší od té současné?

"Třetihorní flóra se v globálním měřítku od současné příliš neliší, na naší planetě se dodnes zachovala řada míst, kde fungují podmínky jako v třetihorách, ovšem evropská flóra během čtvrtohorních zalednění vyhynula. Takže třetohorní flóru Evropy úplně zrekonstruovat nelze, musí se skládat z rostlin příbuzných, druhově podobných, často se musí skládat druhů, které se musí do Evropy dovézt. My vycházíme z paleontologických nálezů na Bílinsku, nálezy zkamenělin za posledních 20 let hovoří o tom, že tady byly bažinné podmínky a ten biotop by se ze současných biotopů dal přirovnat k močálům v jihovýchodní části Spojených států."

Můžete uvést příklad konkrétních druhů, které u nás vyhynuly a vy se je pokusíte znovu uvést do české přírody?

"Nejtypičtějším představitelem třetihorních rostlin, které lze dne ještě na Zemi nalézt, je jehličnan tisovec, byly tady rostliny podobné sekvojovcům známým ze Spojených států, borovice jinan, kaštanovník, dub, javor, olše, topol... i když měly třeba tehdy jiný tvar, jiný vzrůst, jiný tvar semen, přesto se dají složit do podoby, která by mohla odpovídat přírodě před dvaceti miliony let. mezi paleontologickými nálezy jjsou doklady stotřiceti druhů rostlin a my jsme z toho museli udělat výběr těch, které jsou dosažitelné a mohou v našich podmínkách přežít."

To je další otázka, jestli je vůbec možné, aby se tady dařilo rostlinám, které tu nepřežily...

"My vycházíme z toho, že podmínky na Bílinsku jsou klimaticky podobné jižní Moravě, ač se to nezdá, vždyť jsme v severozápadních Čechách, je to tak. Globální oteplování teploty ještě zvyšuje. Takže věříme, že i ty rostliny, které dnes žijí v subtropickém nebo mírném teplém pásu, tady přežijí a byť se třeba nebudou moci rozmnožovat, vegetovat moci budou."

Pane Machu, jak vůbec vznikl ten nápad? Co vás inspirovalo k myšlence založit takové neobvyklé arboretum?

"Hlavním impulsem bylo to ohromné množství zkamenělin z období třetihor, které se tu nacházejí. My jsme nejdřív ty rekonstrukce krajiny malovali, snažili jsme se to nějak přiblížit lidem a nakonec jsme dospěli k názoru, že nejlepší bude využít nějakou zdevastovanou plochu, kterou bude stejně třeba přetvoři, a tam lidem připravit model trojrozměrný a živý, aby si mohli konkrétně představit, jak to tady v třetihorách vypadalo."

Přírodovědci počítají, že náklady by měly vejít do částky 700 000 korun. Pokud získají prostředky z Fondu národního majetku na zahlazení důlních škod, budou moci začít na jaře příštího roku. Hlavní část práce bude pěstební a potrvá zhruba 15 let.

10-09-2004