Charlotta Kotíková je ochotná poskytnout DNA při vyšetřování smrti svého prastrýce Jana Masaryka

Charlotta Kotíková, foto: Tomáš Vodňanský, archiv ČRo

Pokud bude policie při novém šetření smrti Jana Masaryka potřebovat DNA, je rodina ochotna ji poskytnout. Uvedla to praneteř poválečného ministra zahraničí Charlotta Kotíková s tím, že vše bude právně ošetřeno.

Charlotta Kotíková,  foto: Tomáš Vodňanský,  archiv ČRo

Jan Masaryk,  foto: archiv Ministerstva zahraničních věcí ČR
Už dříve odmítla srovnání vzorků DNA kvůli spekulacím ohledně otce prezidenta Masaryka. Vyšetřování nevyjasněné smrti jejího prastrýce Jana je ale jiná situace.

"Já jsem pro, aby se to otevřelo, aby se kladly otázky každému, kde je to možné," uvedla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Charlotta Kotíková. Ta v Americe pracuje jako nezávislá kurátorka výtvarného umění. Do Prahy, kde má dva vnuky, často jezdí. Je pravnučkou prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Charlotta Kotíková dala svolení ke vstupu do archivů

Když její prastrýc, ministr zahraničí Jan Masaryk zemřel, bylo jí sedm let. Svědectví by podle ní mohly vydat i britské a ruské archivy:

Ilustrační foto: creativesignature Pixabay / CC0
"Otázka propojení na tehdejší Sovětský svaz je velice důležitá. Tam jistě v těch archivech věci budou, a nebo taky nebudou. Je třeba se dobádat tam, kam to lze, protože na celém světě jsou složky archivů, ke kterým je obtížné přistoupit. Ti poslední potomci k tomu musí dát povolení. To jsem dala, protože se domnívám, že by bylo dobře, kdyby se to všechno otevřelo. Tím mám pocit, že jsem k tomu přispěla, aby tam nezůstala žádná laguna, která bude uzavřená. Otevřít absolutně všechno."

Kdyby se rozhodl zavraždit, neskákal by v pyžamu, to nebyl jeho styl

Státní zástupce dal Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu pokyn, aby byl případ znovu otevřen. Český rozhlas totiž získal zvukový záznam, na kterém popisuje policista Vilibald Hoffman, který byl na místě činu mezi prvními, že se s tělem manipulovalo a fotky z vyšetřování byly naaranžované.

Zatím poslední, páté vyšetřování v roce 2003 naznačilo, že Jan Masaryk byl zavražděn. Podle vyšetřovatelů ho někdo vyhodil nebo do něj silně strčil, aby z okna vypadl. Ani rodina nevěří, že by spáchal sebevraždu, říká Charlotta Kotíková:

"Z pohledu rodiny to nebyla sebevražda. To nebyl jeho styl. Když by se zavraždil, tak by neskákal v pyžamu. To byl člověk, který měl určitou představu, jakým způsobem se chovat a jak na veřejnosti vypadat. Když by páchal sebevraždu, tak by to byly spíše prášky na spaní. Oblékl by se, mělo by to styl. Ten byt byl ve stavu hrozného nepořádku. Podle toho, co jsem slyšela, se tam podle nich v noci udála nějaká bitka. K čemu potom měla rodina přístup, to už bylo kontrolované státní správou."

Babička řekla: Zabili Jana

Jana Masaryka našli mrtvého ráno 10. března 1948 na nádvoří Černínského paláce pod okny jeho služebního bytu. Policista Vilibald Hofmann v nahrávce uvedl, že musel podepsat dokumenty, že se nenalezly žádné písemnosti, což nebyla pravda. Na žádost lékaře také sesbíral kůstky z kotníku a položil je vedle těla v kapesníku. Ten ale na žádné z fotografií není.

Smrt Jana Masaryka,  foto: archiv Centra pro dokumentaci totalitních režimů
K tělu Jana Masaryka mohla přijít rodina. Charlotta Kotíková vzpomíná, o čem doma ženy vyprávěly.

"Vím, že tam za jedním uchem údajně byla rána, o tom mluvily. Pak tam byla nějaká kytička daná při pohřbu. Bohužel o kapesníku jsem nikdy neslyšela a nebo jsem to zapomněla. Byla to doba duševního vypětí a zmatku, když se dozvíte, že někdo zemře takto nečekaně. Babička řekla: zabili Jana. Dojem, který to vyvolá na sedmiletém dítěti je, ani bych neřekla strach, ale spíš zmatek. Člověk v sedmi letech nechápe nějaká spojení a důvody, ale cítí atmosféru té rodiny. Tam byl smutek, ale taky hněv, protože to bylo něco, co se nemělo stát."