Dalimilovu kroniku pro Česko tajně vydražila dcera českých emigrantů

24-03-2005

Právě před týdnem vydražila pražská Národní knihovna v Paříži fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky. Česká republika měla o bohatě iluminovaný středověký rukopis ze 14. století skutečně velký zájem. Do dražební síně Drouot Richelieu proto vyslala hned dva své lidi, aby ji v aukci tajně zastupovali. Jednou z nich byla německá galeristka českého původu Monika Burian. Milena Štráfeldová se jí zeptala, jak se vlastně k této úloze dostala:

Vydražený fragment překladu kroniky takřečeného Dalimila, foto: ČTKVydražený fragment překladu kroniky takřečeného Dalimila, foto: ČTK "Moji rodiče odešli do zahraničí, takže jsem vyrůstala v Německu, to je i důvod, proč mám německý pas. Někdy v roce 1993 jsem začala jezdit zpátky do České republiky a uvědomila jsem si, že bych díky dětství v zahraničí mohla být určitým mostem mezi zahraničím a Českem. Posledních šest let jsem na českém území, ale vzhledem k cestám, spojeným s mou profesí, jsem tak půl roku tady a půl roku v zahraničí."

A jaká je tedy Vaše profese? Co všechno zahrnuje?

"Ta profese je velice rozsáhlá. Zpočátku jsem se chtěla věnovat jenom poradenství, to znamená radit klientům, institucím i privátním zákazníkům, jaká umělecká díla nakoupit. Ale vzhledem ke zdejší situaci, kdy je tu velice málo profesionálních galerií, se moje činnost rozšířila i na galerijní. Děláme výstavy umělcům, veřejné projekty, poradenství a v rámci toho se může stát, že jako v tomto případě jsem byla oslovena, abych pro instituci nakoupila takovýto objekt."

Jak se české umění a starožitnosti prodávají na zahraničních aukcích?

Vydražený fragment překladu kroniky takřečeného Dalimila, foto: ČTKVydražený fragment překladu kroniky takřečeného Dalimila, foto: ČTK "České umění je velice málo zastoupeno. Je to dáno tím, že po dobu čtyřiceti let nebylo příliš zveřejňováno. Čeští umělci mají velice složité se prosadit. My jsme si vzali za úkol jim pomoci, dostat je do mezinárodního systému, kde hraje roli marketing, a nejenom kvalita díla. Je to finančně a časově náročná práce."

Byl by ve světě zájem i o současné české umění, nebo převažuje zájem o klasiku?

"Myslím si, že je zájem o obojí. Klasika jde jiným systémem, nežli současné umění. U klasiky je jen málo jmen, která jsou světově známá, ale určitě se nepohybují v takových částkách, jako soudobí umělci. U současného umění jde opravdu hodně o marketing, kdo toho umělce koupí, v jakých je sbírkách, jaké měl výstavy, kdo za ním stojí a jak za něj bojuje."

A jak se podle Vás rozvíjí aukční dění v Česku? Neustále přibývá akcí, rostou ceny...

"Já jsem vůči aukčnímu dění v České republice velice kritická, protože v aukcích v Česku se často objevují falsa. Kvalita aukcí není rozdělená jako v zahraničí, kde jsou menší aukční domy, které prodávají víceméně všechno, a pak jsou větší, které se profilují. Myslím si, že je tu ještě hodně práce, aby se to dostalo do norem, na které jsou zvyklí sběratelé ze zahraničí."

Monika Burian v Česku připravila výstavy řadě českých i zahraničních umělců, z českých například Janu Kotíkovi, Adrieně Šimotové, Karlu Malichovi nebo Petru Písaříkovi.

24-03-2005