Dárců krve je stále méně

22-03-2018

Počty dárců krve a plazmy se snižují. Situace se pravidelně ještě více zhoršuje v dobách chřipkových epidemií nebo prázdnin. Český červený kříž na problém dlouhodobě upozorňuje a vyzývá k tomu, aby se lidé stali dobrovolnými dárci.

Marek Jukl, foto: archiv Českého červeného křížeMarek Jukl, foto: archiv Českého červeného kříže Darovat svou krev může každý zdravý muž či žena ve věku 18 - 65 let, který váží nad 50 kilogramů. V úvahu se bere také aktuální zdravotní stav. Dárců ale ubývá. Důvody vysvětluje prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.

"Počet dárců krve v nemocničních transplantačních zařízeních se dříve dlouhodobě pohyboval okolo 330 tisíc. Po vzniku plasmaferetických center pozorujeme pomalý, ale bohužel stálý pokles a to až na současných asi 250 tisíc dárců. Ročně se odebere v nemocnicích asi 410 tisíc odběrů krve a krevní plazmy se v nemocnicích i v plasmaferetických centrech odebere celkem 700 tisíc."

Dárců krve a plazmy ubývá samozřejmě i přirozeně tím, že dosáhnou věku 65 let. Někteří z dárců plazmy také přecházejí do zařízení, která jim zaplatí. Takto odebraná plazma často nezůstává v Česku, ale vyváží se do zahraničí. Potřeby pacientů v České republice se ale zatím daří pokrývat:

"Musíme zdůraznit, že zatím stačí. Říkal jsem, že počet dárců stále klesá, ale už i v současné době existují problémy, třeba v případě období chřipek nebo dovolených. Nedostatek krve nelze řešit dovozem. Důvody jsou různé, ale především není v podstatě odkud, protože každý stát chce být v tomto soběstačný. Nechci strašit, ale pokud by ten pokles pokračoval, tak se můžeme dostat do situace, že se konkrétním pacientům krve nebude dostávat."

Bezplatné dárcovství je bezpečnější

Foto: Filip Jandourek, ČRoFoto: Filip Jandourek, ČRo Právě proto by se podle prezidenta Českého červeného kříže mělo apelovat na bezplatné dárcovství. Tento postup se preferuje od konce 50.let a výrazně přispěl k menšímu počtu přenosů infekce darovanou krví.

"Odebraná krev dárce se testuje na čtyři infekce-HIV, hepatitida Ba C a syfilis. Na ostatní se netestuje. Pokud třeba dárce neodpoví pravdivě na otázku v dotazníku, tak toho příjemce může ohrozit, i když se to z jeho pohledu může zdát bezvýznamné. Když tam má třeba otázku, jestli měl přisáté klíště, tak odškrtne, že ne, i když jej měl. Tím může toho příjemce nakazit třeba boreliózou. Problém je také v tom, že i ty čtyři testované infekce vykazují tzv. imunologické okno, kdy ty testy ještě nemuseli být po nákaze pozitivní. Z toho důvodu se prosazuje bezplatné dárcovství. Statistiky dokazují, že mezi placenými dárci je mnohonásobně vyšší incidence zachycených infekcí a to samozřejmě nevíme, jak je to s těmi infekcemi, které se nesledují."

Bezplatné dárcovství vidí jako velmi důležité i Evropská unie, státy podle ní mají usilovat o bezplatnost odběru krve a krevních složek.

22-03-2018