Divnopis: Hajany

0:00
/
0:00

Ony mýtické Hajany, kam posíláme děti, skutečně existují. Dokonce dvoje. Ty hned u Brna mají cosi kolem 350 obyvatel. Na Strakonicku jsou Hajany sice menší, s asi jen stovkou lidí, ale zase tam stojí zámek z konce 18. století.

V Hajanech by mělo být nejvíc dětí v celé republice. Takřka všichni dospělí je tam posílají.

„Protože tam budou prázdniny.“

- V Hajanech budou prázdniny?

„Jo,“říká nám Ondra Slanař, kterého zastavujeme nedaleko místního zámku. Ta budova má s názvem obce něco společného.

„Že tady byl klid, že se tady dobře spalo nebo hajalo,“říká nám pan Jiří Smejkal, podle kterého to už dnes v Hajanech neplatí: „Je tady taková situace, že když tady bydlíte u té silnice, tak je tady takový provoz, že tady hajat moc dobře se nedá...“

To tedy těžko říct, proč lidé vlastně posílají děti do Hajan, ptáme se jazykovědce Milana Harvalíka. „No do Hajan se posílají proto, že ten výraz Hajany vypadá, jako kdyby byl odvozen ze slovesa hajat, což v dětské řeči znamená spát.“

Skutečnost je ale trochu jiná, připomíná Harvalík. „Pokud jde o výklad místního jména Hajany, tak to je utvořeno obyvatelskou příponou –any, tak jako je dneska měšťan, měšťané, a je to člověk, který bydlí ve městě, tak stejně tak hajany byli lidé, kteří bydleli v háji nebo u háje.“

Což ovšem lidem v celé republice nebrání si z názvu vesnice tropit legraci, vzpomíná starosta Hajan Zdeněk Švaňhal. „To jsem přijel jednou takhle do Prahy za jedním ministerským úředníkem a ten se mě ptá, odkud jsem. A já říkám – když si vezmete zpátky pár let a vzpomenete si, kam jste posílal svoje děti, tak tam odtud jsem. A on mi na to odpověděl takovým způsobem, který jsem rozhodně nečekal, což se ani nedá tady do toho mikrofonu... A já mu říkám – tak tam odtud určitě nejsem. Jsem z Hajan.“