Divnopis: Znosim

0:00
/
0:00

Je tu naše putování za divnými jmény vesnic. To dnešní nás zavede do vesničky Znosim. Více už v reportáži Marka Janáče.

Když se ve Znosimi ptáme na původ názvu obce, všichni nás odkazují na paní Jaroslavu Řeřichovou:

"Nejdřív se to říkalo Snosim se 's' a pak z toho vznikla Znosim, že se tu snášelo nějaké zboží, které se převáželo přes řeku a pak nahoru."

"Je vidět, že lidé v tom poznají to nosit, nošení,"

raduje se jazykovědec Milan Harvalík. Upozorňuje na to, že Znosim končí na 'im'. A to je dost vzácné.

"Podobně jako je to třeba u místních jmen Kuřim nebo Vlašim."

Tato místní jména vycházejí ze slovesa. Těch bylo kdysi víc, ale časem zanikala. Do dnešních časů se dochovala v podobě přídavných jmen. Třeba takové slovo 'pitomý' má také základ ve slovesu.

"A to ve slovesu 'pitati', což znamenalo ve staré češtině 'krmit'."

Takže pitomý není žádné označení pro prostoduchého člověka.

"Používalo se pro domácí zvířata, která byla doma krmena. A teprve na základě té okolnosti, že na rozdíl od svých divokých příbuzných jejich původní instinkty byly oslabeny, tak se to přídavné jméno 'pitomý' posunulo do toho dnešního významu."

Pro nás je to dost podstatné. Říká nám to, že Znosim byl nějaký člověk a byl pojmenován po nějaké činnosti, tedy slovesem.

"Znělo znositi a souvisí to s dnešním slovesem nésti, nositi."

Co ale ten pan Znosim nosil? To by měli vědět přímo ve Znosimi.

"Kněze a další v nosítkách,"

vypráví pan Zdeněk Brýl legendu, podle které místní obyvatelé nemuseli platit daně, pokud nosili mnichy z nedalekého kláštera v Louňovicích. Trochu ho ale znejistí, když se ptáme, co by dělal, kdyby louňovičtí mniši přišli a staré právo chtěli znovu uplatnit?

"To nemůžou chtít přece."


Divnopis si můžete koupit také jako bohatě ilustrovanou knihu. Vyšla ve vydavatelství Českého rozhlasu - Radioservis, které má katalog na internetové adrese www.radioservis-as.cz.