Divočáci už prý působí více škod než užitku

Poničené lány kukuřice, vypleněné zahrádky, rozryté lesy, nebezpečí prasečího moru. Česku prý hrozí ekologická katastrofa. I takové hlasy zazněly v souvislosti s přemnožením divokých prasat v českých luzích a hájích před několika roky. Dnes, jak upozorňují myslivci, je stav ještě více alarmující. Černé zvěře je údajně třikrát víc než před třemi čtyřmi roky. A čím je jí více, tím větší škody páchá. Příliš nepomáhá ani zvýšený povolený odstřel. Jak k této situaci došlo, to zjišťoval Zdeněk Vališ.

Ještě před 60 lety bylo všechno jinak. České země zažily téměř 150leté období, kdy zde divoká prasata ve volné přírodě nežila. Dnes je jich prý tolik, jako za dob Marie Terezie. A také naše jediná císařovna musela ve své době řešit přemnožení černé zvěře v českých lesích. Rozhodla proto, že se černá zvěř bude chovat pouze v oborách. Návrat do volné přírody se prasatům úspěšně podařil až po druhé světové válce. A byl to návrat impozantní. Štětináči se u nás zabydleli natolik, že myslivci musejí ročně skolit kolem 70 tisíc kusů. A pořád je to málo. Skrytě žijící a vysoce inteligentní divočáky není snadné nalézt, natož pak ulovit. To mně potvrdil i jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal.

"Černá zvěř je problémem nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Její stavy skutečně narostly díky plodinám, které se osévají na velkých plochách, jako je řepka nebo kukuřice."

Proč se ale nedaří stavy černé zvěře regulovat?

Vladimír Broukal,  foto: Autor
"Myslivci ji samozřejmě loví, ale loví ji tehdy, pokud ji vidí. Jenže v květnu si černá zvěř najde útočiště v řepce a postupně, jak je řepka sklízena, přechází do kukuřice. A tak je od května v podstatě až do listopadu černá zvěř nepostižitelná. Jedině v noci, když vychází ven, je možné ji ulovit. Taková kukuřice skýtá černé zvěři nejen ochranu, ale i obživu, a to tak velkou, že vrhy u černé zvěře už nejsou v počtu tří čtyř selat, ale i osm až deset přírůstků."

Není to způsobeno také tím, že byli vyhubeni přirození regulátoři černé zvěře?

"Rys je samozřejmě na mladou zvěř dostatečným predátorem. Pokud jde o vlka, je to problematické. Vlk by nemohl žít v podmínkách polních honiteb či v podhůří. Vlk potřebuje ke svému přežívání také větší vlčí prostor."

Škody, které z pohledu člověka působí za současného početního stavu černá zvěř v lesích a na polích, prý mnohonásobně přesahují přínosy. Leckde černá zvěř stačí sežrat prakticky celou úrodu. Podle odborníků tím, že v přírodě dnes chybí její přirození nepřátelé, je třeba, aby jejich regulační roli nahrazoval člověk. Otázkou ovšem zůstává, jak to dělat takříkajíc civilizovaně a také bezpečně. Vždyť divoká prasata, jakkoliv většinou neviditelná, žijí často v těsné blízkosti lidí.