Drábek: Minimální mzda nemůže být sociální dávkou

01-11-2006

Zaměstnavatelům se nelíbí navrhované navýšení minimální mzdy. Podle nich jde o velkou zátěž hlavně pro malé a střední podniky. Navrhují proto zmrazit pro rok 2007 minimální mzdu na nynější úrovni. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Jan Wiesner, foto: AutorJan Wiesner, foto: Autor Minimální mzda by se měla od příštího roku zvýšit o více než tři procenta. Podnikatele to udivuje, protože letos došlo k dvojímu razantnímu skoku ve vývoji minimální mzdy o zhruba 12 procent.

"A už proti tomu jsme protestovali, protože to odporuje tomu, co je uvedeno v Zákoníku práce, že zvýšení minimální mzdy má být v souladu s odhadovaným nárůstem spotřebitelských cen. Přitom letošní nárůst spotřebitelských cen, jak jistě víte, zdaleka nedosahuje 12 procent."

Uvádí předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Už bývalé vedení ministerstva práce a sociálních věcí podle něj slíbilo, že tento fakt na rok 2007 zohlední. A rovněž představitelé ODS při své předvolební kampani slibovali, že příští rok k dalšímu pohybu úrovně minimální mzdy nedojde.

"Proto nás velice překvapil návrh, který přišel z Ministerstva práce a sociálních věcí a který tuto mzdu zase navyšuje na 8200 korun, tedy přes tři procenta v roce 2007."

Podnikatelé upozorňují, že minimální mzda roste mnohem rychleji než průměrná mzda. To prý poškozuje především firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech. I když podle statistik pobírají minimální mzdu jen dvě až tři procenta zaměstnanců, změna může způsobit problémy podnikům zaměstnávajícím převážně sociálně ohrožené skupiny obyvatel. Tam může dojít k vynucené racionalizaci a propouštění, popřípadě k omezování některých činností. Největší procento lidí, kterých se dotýká institut minimální mzdy, je v textilním průmyslu, službách a v zemědělství. Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek také připomíná, že růst minimální mzdy je špatnou zprávou pro mnohé nezaměstnané v ekonomicky méně vyspělých regionech.

"Tady je skutečně zcela zřejmé, že v ekonomicky slabých regionech má minimální mzda velmi výrazný negativní dopad. Vyjadřuje hodnotu práce, kterou nekvalifikovaný pracovník není schopen vytvořit, protože průměrné mzdy v některých regionech jsou jen o něco vyšší než je minimální mzda."

Jaromír Drábek, foto: AutorJaromír Drábek, foto: Autor Odbory na druhou stranu považují navrhované zvýšení minimální mzdy od příštího roku za zcela nedostatečné. Zatímco v západní Evropě překračuje minimální mzda 50 procent průměrné mzdy, u nás je to 40 procent a je prý tendence jít i pod tuto hranici. Pak by ale podle odborů přestávala minimální mzda plnit svou funkci, to znamená, aby se zaměstnanec pracující osm hodin v nejméně kvalifikované práci byl schopen uživit lépe než na sociálních dávkách. Stejný názor má i stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Zdeněk Škromach. Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek ale tento názor nesdílí. Minimální mzdu nelze dávat do souvislosti se sociálními dávkami. Jsou to dvě rozdílné kategorie.

"To, co se často říká ze strany odborů, že minimální mzda má zajistit zaměstnanci určitý životní standard, není pravda. Minimální mzda je ekonomická kategorie. Má zaručit, že nekvalifikovaný zaměstnanec dostane odpovídající odměnu za svou práci. Tady je potřeba velmi důrazně rozdělit tyto dvě kategorie. Sociální dávka má být záchranná síť pro toho, kdo nedosáhne na minimální sociální standard, který chce společnost poskytnout všem svým občanům. To je záležitost státu. Minimální mzda je ale ekonomická kategorie, která musí vyjadřovat ekonomické souvislosti."

01-11-2006