Dva roky Česka v EU

02-05-2006

Nové členské státy za dva roky od vstupu do Evropské unie zbohatly, ty staré vydělaly na rozšířeném vnitřním trhu a všechny společně posílily evropskou konkurenceschopnost tváří v tvář rostoucí síle Indie a Číny. K takovému závěru dospívá Evropská komise v obsáhlé ekonomické studii dopadů rozšíření unie o 10 zemí 1. května 2004. Jak je na tom Česká republika po uplynulých dvou letech?

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Ceny se neutrhly z řetězu, ani rostoucí konkurence nezadusila naši ekonomiku. Místopředseda Evropské komise Günter Verheugen hodnotí Česko jako přínos pro Evropskou unii. Jak prohlásil během své nedávné návštěvy v Praze, stejně tak i unie hodně přispěla k rozvoji České republiky. Podle bývalého komisaře pro rozšíření je Česko v unii ještě úspěšnější, než se očekávalo: "Mé hodnocení dvou let, po které je Česká republika členem Evropské unie je jasné - Česko je dobrem pro unii a naopak."

Náš hlavní vyjednavač vstupu do unie a první eurokomisař Pavel Telička vidí po dvou letech kromě negativ v podobě vnitrostátních politických půtek ohledně vztahu k Evropské unii a nedostatečného čerpání z evropských zdrojů i kladné momenty: "Když se podíváme třeba na bilanci zahraničního obchodu, tak samozřejmě je způsobena celou řadou faktorů včetně určitých investic, především do strojírenství a automobilového průmyslu. Studenti dnes studují za podstatně odlišných podmínek, máme možnosti se uplatňovat v zahraničí podstatně lépe, ale co je myslím nejpodstatnější, my dnes máme možnost spolurozhodovat o otázkách, které na nás měly a mají dopad, ale dříve jsme je nedokázali ovlivnit."

Pavel TeličkaPavel Telička Podle názorů některých odborníků a komentátorů čeští zástupci nepřicházeli zatím na unijní půdě s žádnou výraznou vizí. Český velvyslanec při Evropské unii Jan Kohout s tím ale nesouhlasí. Praha podle něj působila aktivně zejména v oblasti společné zahraniční politiky pětadvacítky: "Je tu řada oblastí, v kterých se Česká republika velmi výrazně vyprofilovala, řekněme v těch vnitřních politikách Evropské unie. Jsou tu ale i oblasti, v kterých se Česká republika velmi výrazně profilovala i v té vnější, zahraničněpolitické dimenzi. Ať už to jsou otázky, které mají vazbu na dodržování lidských práv, a tady bych zmínil Bělorusko a Kubu, nebo určité regiony, o které projevujeme výrazný zájem, a tady bych zmínil na prvním místě západní Balkán, ale třeba i Zakavkazsko."

Podle Jana Kohouta je teď pro nás hlavní příprava na předsednictví Česka v Evropské unii. Toho se Praha ujme v první polovině roku 2009. "Myslím si, že jsme schopni se na to velmi dobře a kvalitně připravit. Neříkám, že to bude bez problémů, protože je to úkol veliký, ale vláda a my jsme se za poslední rok tomu věnovali velmi intenzívně. Vláda to projednávala, naše předsednictví už asi pětkrát. Vláda k tomu přijala řadu doporučení, nová vláda bude muset velmi krátce rozhodnout, jakým směrem se bude ubírat příprava na předsednictví, takže jsem si jist, že to dobře dopadne," říká český velvyslanec při Evropské unii Jan Kohout.

02-05-2006