Elastický výklad zákona o zákazu politické agitace na školách

Besedovat do škol mezi studenty a žáky chodí v poslední době také politici, kteří kandidují v blížících se volbách do Evropského parlamentu. V této souvislosti už zazněly hlasy, že jde o politickou agitaci, která nemá na školách co dělat. Kandidáti naproti tomu takové obvinění odmítají. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Studenti
Politikům se před volbami zalíbilo jezdit za studenty. Stávající zákon ale podle paragrafu číslo 58 zakazuje, aby se politici nějakým způsobem prezentovali ve školách nebo agitovali za své strany. Jedním z politiků, na které se v této souvislosti snesla kritika, je volební lídr ODS Jan Zahradil. Podle něj ale nejde v jeho případě o politickou agitaci. Pouze prý informuje o Evropské unii. Dělá to ostatně už léta a má za sebou několik stovek takových vystoupení.

"Nikdy nezmiňuji jméno své politické strany, nikdy neagituji, aby studenti volili kohokoli, a nikdy také na rozdíl od jiných nerozdávám volební materiály. Přednáším prostě o Evropské unii. Budu to samozřejmě dělat i nadále, protože si myslím, že je to prospěšné. Takový ten velmi svérázný výklad zákona, podle kterého by snad politici vůbec nesměli vstoupit na školní půdu, ten já v žádném případě nepřijímám."

Když mluví Jan Zahradil o těch jiných, kteří dělají politickou agitaci, může mít na mysli třeba volební lídra sociálních demokratů Libora Roučka. Ten sice nenavštívil přímo školu, ale přesto čelí nařčení z ovlivňování studentů. Mělo k tomu údajně dojít při besedě se studenty v jednom hotelu v Karlových Varech. Ředitel tamního gymnázia Zdeněk Papež si pak stěžoval na krajském úřadě. Také Rouček ale obvinění odmítá.

"Navíc jsem tam nebyl sám. Byla tam předsedkyně saské SPD, která také kandiduje do Evropského parlamentu. Byla to debata o Evropském parlamentu a také o česko-německých vztazích, o tom, co v Evropě dá dělat společně, prostě Češi, Němci, Karlovarský kraj, Sasko."

Názory na přítomnost politiků se školách se různí. Předseda občanského sdružení pedagogů Přátelé angažovaného učení profesor Karel Rýdl vidí hlavní problém ve výkladu zákona, co je a co není politická agitace.

"Já si myslím, že hlavní problém je v tom, zda přítomnost výkonného politika, který tam jede jako politik, ne jako soukromá osoba pan Zahradil nebo pan Fajmon, nebo kdokoli jiný, je už politickou agitací. To, co bylo vidět v televizních šotech, ukazuje, že děti je jako politiky vnímaly. Studenti se rozhodovali, že je budou volit, protože jim připadali rozumní atd.. Nic proti tomu nemám, kdyby to bylo mimo půdu školy."

Argumentaci, že politik přece studentům vykládá jen o Evropské unii, považuje Karel Rýdl za zavádějící.

"Samozřejmě nemám nic proti tomu, když se děti něco dozvídají o Evropské unii. Máme na to ale expertní organizace, instituce, je tady řada vyškolených lidí, kteří nejsou v politických funkcích. Jakkoli mám k panu Zahradilovi sympatický vztah, kvůli jeho profesi či názorům, tak takové vysvětlení mě připadá trochu vágní."

A co v tom může udělat ministerstvo školství? Samotné politiky, kteří v rozporu se zákonem agitují před volbami ve školách, postihnout nemůže. Nemůže ani postihnout ředitele škol, protože není jejich zřizovatelem. Podle mluvčí Hany Vítkové může ministerstvo jedině apelovat na ředitele škol, aby agitaci nepřipustili.

"Paní ministryně požádala nejen v rámci své strany, aby všichni kandidáti do Evropského parlamentu byli upozorněni na to, že agitace na školách není v souladu se zákonem. Apelovala na ředitele škol, aby neumožňovali takovou agitaci. Víc udělat není v naší kompetenci, ani v našich silách."