Eurovolby a fakenews

22-05-2019

Řada politiků varovala před dezinformacemi v rámci kampaně před evropskými volbami. Jakou roli sehrávají lživé zprávy v Česku? Na otázky Rádia Praha odpovídá Roman Máca, analytik Institutu pro politiku a společnost.

Foto: rawpixel, PixabayFoto: rawpixel, Pixabay

Spolupracujete i s portálem Manipulátoři.cz a monitorujete český tisk. Zaznamenal jste Fake news přímo zacílené na volby do Europarlamentu?

Roman Máca, foto: Ondřej TomšůRoman Máca, foto: Ondřej Tomšů Dezinformací týkajících se evropských voleb je celá řada, ale není to nic nového. Ten mechanismus je v podstatě o nějakém zpochybňování Evropské unie, o tom, že je zde jakýsi diktát Bruselu, který nám něco nakazuje. A ty různé dezinformace, různé mýty o Evropské unii jsou součástí mediálního prostředí po delší dobu. Ta činnost se teď samozřejmě zdůrazňuje, více se šíří právě v souvislosti s těmi volbami a má to nahrávat právě těm tak zvaným euroskeptickým stranám, které se také často označují jako vlastenecké.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Pokud se zaměříme na konkrétní příklady dezinformací v českém prostředí, můžeme označit za mýty o Evropské unii různá nařízení, která ale nemají s Evropskou unií nic společného. Velkým tématem v České republice je samozřejmě migrační problematika a její krize. Ta je sice v evropském prostředí už za zenitem, ale v českém virtuálním prostředí stále žije. Například uveřejňují fotky vytržené z kontextu, které se připisují do nějakých českých měst, že „Takto vypadají česká města, Toto nám přikazuje Evropská unie, Budeme islamizováni a Jen tato strana vás zachrání, tak jí volte do Evropského parlamentu.“ A pak samozřejmě v České republice je to obrovské téma dvojí kvality potravin, kdy řada lidí žije v přesvědčení, že jíme podřadné potraviny. Samozřejmě ta dvojí kvalita existuje, ale ta je i z trochu jiných důvodů, než že by nám to Brusel nařizoval.

Ale asi nejde popírat, že tu v řadě případů není stejná kvalita potravin jako v západní Evropě?

Foto: rawpixel, PixabayFoto: rawpixel, Pixabay Já to nepopírám, ale samozřejmě ty firmy, které produkují potraviny, jsou soukromé společnosti, většinou nadnárodní korporace. A pokud je nějaká strategie firmy, že v České republice bude prodávat produkt s takovým složením a v jiné zemi s jiným složením, tak je to spíše věc té firmy. A Evropská unie v tom spíše sehrává tu roli, že se právě snaží odstranit tu dvojí kvalitu těch potravin.

Kdo je hlavní cílovou skupinou Fake news v České republice?

Hlavní skupinou konzumentů nebo i šiřitelů těch dezinformací jsou lidé, kteří jsou z nějakého důvodu nespokojeni se stávajícím stavem, protože se jim třeba v Evropské unii žije podle jejich názoru špatně. Evropská unie může za nějaké jejich neúspěchy. Jsou nespokojení, volají po nějaké změně, po vystoupení z Evropské unie a podobně. A jsou to lidé, kteří, řekněme, stojí níže v tom sociálním a ekonomickém postavení. A to také často doprovází nižší úroveň mediální gramotnosti. Jsou to lidé vesměs starší, jedná se podle průzkumu častěji o ženy a o lidi, kteří mají nižší úroveň vzdělání, nižší úroveň příjmů a jsou více zranitelní.

Nakolik produkuje Fake news konkrétní politická strana, aby přilákala voliče?

Pokud se na ně zaměříme v tom mediálním prostoru, vidíme přiznanou činnost jednotlivých politických stran a hnutí. Pokud je ta činnost přiznaná, vidíme, že ta strana nebo hnutí šíří nějaké dezinformace. Takto se snaží nakrmit cílovou skupinu a nějak jí mobilizovat pro vlastní podporu. Pak jsou samozřejmě ty nepřiznané kampaně, které se tváří jako že to jsou nějaké aktivistické projekty, že s tou danou konkrétní stranou nemají nic společného, jsou to často anonymní stránky na Facebooku, ale ve skutečnosti pokud se na to zaměříme nějakou investigací, snažíme se zjistit, i když je to anonymní, kdo za tím stojí, tak najdeme často osoby, které jsou buď členy nebo významnými podporovateli toho či onoho uskupení. A pak jsou zde samozřejmě nějaké projekty, které známe například z amerických voleb 2016, kdy se jednalo vyloženě o volební dezinformační byznys.

Role Ruska v dezinformační kampani

Věra Jourová, foto: Filip Jandourek, Český rozhlasVěra Jourová, foto: Filip Jandourek, Český rozhlas Eurokomisařka Věra Jourová varovala před zásahem do evropských voleb ze Ruska. Nakolik jde o reálné obavy?

O ruském zásahu do eurovoleb mluví nejen komisařka Jourová, ale celá řada představitelů jednotlivých států Evropské unie. Obavy vyjádřili ředitel bezpečností informační služby pan Koudelka. A Rusko je jednoznačně nejvýznamnějším zahraničním aktérem, který má nějaký zájem na výsledku evropských voleb. Snaží se, aby ty jeho řekněme koně získali vyšší pozici v evropském parlamentu. Takže ten zájem tam skutečně je, a pokud se zase ohlédneme do minulosti, tak jsme viděli různou podporu, ať už finanční v případě Marine le Pen. Různou informační podporu, ať už se jedná o kybernetické útoky na jednotlivé instituce, na jednotlivé politické strany a podobně. A samozřejmě masivní šíření dezinformací.

A kdo může být těmi koňmi v České republice?

Pokud se zaměříme tedy na nějakou podporu Ruska vůči jednotlivým politickým subjektům v České republice, není to nic, co by se lišilo od ostatních evropských zemí. Jsou to strany nějakých extrémů, ať už pravého či levého extrému, které jsou dlouhodobě nakloněny politice Kremlu. Zde můžeme vidět třeba velkou náklonnost toho proruského informačního prostoru, který přejímá různé narativy ruské státní propagandy, a který se potom objevuje na těchto webech, a tyto weby potom zase propagují právě tyto euroskeptické strany, které se snaží více o rozdrolení Evropské unie, vystupování z Evropské unie a podobně.

Máte seznam těch webů?

Webů, které produkují Fake news, dezinformace, v České republice, je několik desítek. Někdy se zmiňuje 22 těch nejvýznamnějších, ale kdybychom to sečetli, já si myslím, že se budeme pohybovat ve větších číslech. 22 webů jsou ty, které mají nějaký dopad. A ty weby můžeme rozdělit do několika složek. Jsou to weby, které jakoby se snaží nakrmit tu cílovou skupinu nějakými šokujícími odhaleními, v uvozovkách, s tím, že lidé na to budou klikat, budou to sdílet, a tím pádem vzniká i vyšší příjem za prodanou reklamu. Potom jsou to nějaké, řekněme, aktivistické weby, kdy jedinec, který ho vydává, tak například věří v chemical trails, věří v to, že si Američané zbořili Obchodní centrum sami, a do toho se snaží prosazovat nějaký svůj pohled. A pak samozřejmě tady máme třeba českou verzi portálu Sputnik, což je oficiální kanál Ruska, spadá pod agenturu Rusko dnes. Tam je i nějaká prosazovaná agenda. A můžeme tam vlastně vidět i to, že i když se tam třeba objevují nějaké komentáře, a v nich je uvedeno, že ten názor nemusí souhlasit se stanoviskem redakce, tak vždycky je to v souladu s kremelským pohledem na svět.

Když opustíme Rusko, kdo ještě zvenku může chtít ovlivnit evropské volby v České republice?

Rusko jako nejvýznamnějšího aktéra, který má tu nejvyšší ambici, zmiňuje i ředitel Bezpečnostní a informační služby. V poslední době se stále více mluví o vlivu Číny na evropskou politiku a s politikou je samozřejmě spojena i problematika voleb. Ale ten přístup je trošku jiný, protože Rusko sází vyloženě na nějaké své koně, které se snaží dosadit do svých funkcí, zajistit jim vyšší volební výsledek. Zatímco čínský přístup je takový, že víceméně kultivuje ty politiky, kteří jsou už v jednotlivých funkcích, a zve je na různé návštěvy Číny a uspořádává jim různé takové radovánky.

Volební účast

Foto: Michal Sänger, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0Foto: Michal Sänger, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0 Evropské volby tradičně nemají takovou váhu v České republice a účast v nich je tradičně nízká. Je to dobré zázemí pro dezinformace nebo naopak?

Účast týkající se evropských voleb je v České republice tradičně nízká, ani tento rok se neočekává nějaká závratná. Pohybuje se mezi 20-30%. To je velká možnost právě pro ty marginální, řekněme až třeba extremistické strany, že dokážou zmobilizovat několik tisíc hlasů. Nehraje se jenom o překročení 5% hranice, ale hraje se také o samotný příspěvek, takže tyto strany nebo hnutí se snaží právě pomocí různých emotivních či nepravdivých sdělení motivovat lidi, aby k volbám přišli a dali jim svůj hlas. Ve výsledku pár tisíc hlasů může znamenat to, že ta strana nebo politický subjekt si přijde k velmi zajímavým penězům.

Pokud se člověk chce vyhnout ovlivnění dezinformacemi, jak by měl postupovat?

Je důležité zapojit rozum a ne emoce, protože řada těch dezinformací cílí především na emoce, ať už je to strach anebo nenávist. Lidé potom jednají zkratovitě. Nechat si odstup. Pokud něco takového dorazí třeba na mojí facebookovou stěnu a podobně, tak je třeba odejít na 5 minut a udělat si kávu a potom se k tomu s klidnou myslí vrátit, než že budu všechno přeposílat rychle dál. A samozřejmě je zde i nějaké kritické myšlení, kdy se podívám do nějakých jiných zdrojů, jestli je to skutečně pravda nebo ne, jestli už tu věc někdo vyvrátil, jestli se jí věnoval. A samozřejmě si můžu udělat i sám svoje vlastní šetření, kdy se podívám na jiné zdroje. Když mi například bude někdo tvrdit, že toto je výsadek amerických vojáků u ruských hranic, a budou na tom obrázku třeba palmy a tropické pláže, tak z toho asi můžu usoudit, že to nějaký výsadek u ruských hranic asi opravdu není. Ale to procento lidí, kteří dokážou i takové triviální věci zhodnotit je dosti malé a spousta lidí věří tomu, co je tam napsáno, co je tam řečeno, protože se dostanou ať už absencí toho kritického myšlení nebo čím do zatmění mysli a jednoduše tomu uvěří a posílají to všechno dál.

22-05-2019