Ginzova Měsíční krajina je i na poštovní známce

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Česká pošta vydává novou poštovní známku, na které je zachycena Měsíční krajina Petra Ginze. Příběh kresby židovského chlapce, který se stal obětí holocaustu, tak má další pokračování. Více už Milena Štráfeldová:

Foto: ČTK
I kresby mohou mít pohnutý osud. Měsíční krajinu, či lépe pohled z Měsíce na planetu Zemi, nakreslil za 2. světové války v terezínském ghettu tehdy ani ne šestnáctiletý Petr Ginz. Všestranně talentovaný chlapec z pražské židovské rodiny v ghettu vydával ilegální časopis, psal povídky, eseje, deníkové záznamy, kreslil i maloval. V roce 1944 byl transportován na východ a zahynul v koncentračním táboře Osvětim. Část jeho kreseb se ale podařilo zachránit a dnes je má ve svých sbírkách izraelské muzeum Yad Vashem. A právě tady je před svým letem do vesmíru objevil izraelský kosmonaut Ilan Ramon a rozhodl se, že faksimili Měsíční krajiny vezme s sebou na palubu raketoplánu Columbia. 1. února 2003 však raketoplán při zpáteční cestě havaroval a celá posádka zahynula. Stalo se tak přesně v den nedožitých 75. narozenin Petra Ginze. Tento hned dvakrát tragický příběh přivedl českého filatelistu Břetislava Janíka na myšlenku, aby kresba vyšla jako poštovní známka:

"Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl ten velice nosný příběh Petra Ginze a posléze i Ilana Ramona, tak mne to hned napadlo. Jenom jsem přemýšlel, jakou formou to udělám. Vypsali jsme přátelskou nekonfrontační petici a do dnešního dne se k ní přihlásilo 614 signatářů z celého světa."

Myšlenky vydat Měsíční krajinu Petra Ginze jako známku se na základě této petice ujalo Židovské muzeum v Praze. Podle slov jeho ředitele Leo Pavláta je Měsíční krajina teprve třetí známkou s židovskou tématikou, která v Česku po roce 1945 vychází. Návrh na její vydání prošel složitým schvalovacím řízením a po půl druhém roce je aršík na světě. Výtvarného zpracování se ujali rytec Václav Fajt a grafik Pavel Hrach. Ten o kresbě Petra Ginze uvedl:

"Ta kresba má silný výraz, má v sobě autentičnost a syrovost. Ten chlapec měl neuvěřitelnou fantazii. Tak jsem se od všeho oprostil, aby známka měla jenom to minimální sdělení: Česká republika a pár nápisů."

Na známce je tak vedle samotné Měsíční krajiny publikována i fotografie Petra Ginze a kresba raketoplánu Columbia, který Měsíční krajinu vynesl do vesmíru. Podle slov předsedy Svazu českých filatelistů Lumíra Brendla si izraelský kosmonaut Ilan Ramon vybral záměrně právě Ginzův obrázek:

"On řekl, že jeho let je pro celý izraelský stát a izraelský lid symbolický. Je na počest těch občanů Izraele, kteří zahynuli za holocaustu, ale také na počest těch, kteří ho přežili. A to byla jeho matka. Čili Ilan Ramon si sám vyžádal, že by tu kresbu chtěl provézt to vesmíru."

Izraelská strana nyní připravuje vydání speciální poštovní obálky, na které bude Měsíční krajina Petra Ginze také uvedena.