Hrozí české vědě odliv mozků do zahraničí?

Foto: Evropská komise

Hrozí české vědě po našem vstupu do Evropské unie odliv mozků? A jaké jsou naděje na udržení mladých českých vědců ve zdejších akademických ústavech a na univerzitách? - Tyto otázky otevřel kulatý stůl, který v rámci právě probíhajícího Týdne vědy a techniky uspořádala Akademie věd ČR. Zúčastnila se ho i Milena Štráfeldová:

Foto: Evropská komise
Česká věda je podfinancovaná. Jen pro srovnání: Evropská unie rozhodla, že do roku 2010 budou investice do vědy a výzkumu představovat tři procenta hrubého domácího produktu, česká vláda ale do této oblasti zatím vkládá jen 0,55 procenta HDP. Schopní a vzdělaní mladí odborníci proto z Česka odcházejí za prací do zahraničí, kde mají nejen lepší odborné zázemí, ale i zhruba šestkrát až osmkrát vyšší příjem.

"Největší nebezpečí je v nezajištění podmínek. Když vstoupíme do EU, tak to pro českou vědu nebude znamenat tak mnoho, protože už teď kdokoliv může odejít. Důležité je ale prostředí, které tady bude, aby vědec nemusel zápasit s velkou byrokracií a rozvláčností, která tu kolem veškerého výzkumu je. Protože věda není jenom o vědě, ale je to taky o financích, a získat finanční prostředky v českém prostředí je velmi složité."

- uvádí Marek Šinkora z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Může srovnávat: má za sebou několikaletý pobyt na univerzitě v USA i řadu stáží v Evropě, kde se na vědecké projekty poskytují granty zhruba šestkrát vyšší nežli v České republice. Jolana Turečková z Ústavu molekulární genetiky, která má na svém kontě úspěšné výzkumy ve Spojených státech, však vidí problém mladých českých vědců i ve zdejších nedostatečných sociálních službách:

"Ze své vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že problém nebyl ve vlastních grantech, protože když je člověk dobrý a má už nějaké kontakty v zahraničí, tak může navázat mezinárodní spolupráci a nějaké finanční prostředky pro vlastní laboratoř získat."

Podle účastníků panelu o odlivu českých mozků není největším problémem ani tak odchod vědců, ten má pro jejich odborný růst velký význam, ale spíš možnost jejich návratu:

"Ten návrat je třeba trošku stimulovat, protože ne každý má patriotické myšlení, aby se vracel samovolně. Jiné země mají programy, které ty lidi motivují. Například je možné jim pomoci získat laboratoř, základní vybavení, peníze do začátků, protože když má někdo začít budovat laboratoř a už je přitom zodpovědný za řešení grantů, tak to nemůže stíhat."

- uvedl Marek Jindra z Entomologického ústavu AV ČR. Na druhou stranu ale i do Česka přicházejí ze zemí Evropské unie mladí vědci. V Ústavu anorganické chemie v Řeži u Prahy už rok pracuje Michal Londesborough z Velké Británie.

"Pomalu jsem poznal vědce v Řeži, kde pracuju, a zjistil jsem, že jsou hrozně šikovní a schopní a že jsem se naučil spoustu věcí, o kterých jsem v Anglii ani neslyšel. Takže jsem se rozhodnul, že bych tady strašně rád pracoval."

Kulatý stůl AV ČR problematiku odlivu mozků zatím jen otevřel. Podle jeho účastníků je v diskusi na toto téma nutné pokračovat, a to nejen na půdě Akademie věd, ale i na českých univerzitách.