Ideologický střet ve sněmovně

24-05-2006

Navzdory nesouhlasu Senátu i navzdory prezidentskému vetu většina Poslanecké sněmovny v úterý opět schválila několik norem. Hlasy sociálních demokratů a komunistů rozhodly o zachování zákoníku práce a zákona o neziskových nemocnicích. Ostrá hranice dělila pravici a levici i u opatření proti některým praktikám obchodních řetězců. A Sněmovna přehlasovala Senát i v případě zákona o náhradním výživném. Jaké je předvolební poselství těchto hlasování?

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, foto: ČTKMinistr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, foto: ČTK Poslední schůze Sněmovny v současném složení velice jasně ukázala, že předešlé volby vyhrála levice, i když vláda se zejména v prvních letech své činnosti klonila spíše ke středu. Vyhrocené postoje dvou politických táborů tak nabídly voličům možnost posledních deset dní před volbami jasněji uvažovat o tom, kterému směru dají přednost pro další roky.

Tak třeba zákon o síti neziskových nemocnic počítá se vznikem asi 140 veřejných neziskových zdravotnických zařízení, kterým by za péči platily zdravotní pojišťovny. Ty ostatní by ze zdravotního pojištění dostávaly peníze jen za akutní péči, další zákroky by si lidé museli zaplatit. Na návrhu se shodli sociální demokraté s komunisty a pochvalovali si jej jako například poslankyně KSČM Soňa Marková:

"Tento zákon napomůže k tomu, aby pro pacienty byla zajištěna dostupná kvalitní zdravotní péče a byla vytvořena taková síť zdravotnických zařízení k tomu, aby občané České republiky byli spokojeni."

Občanští a křesťanští demokraté se pak spolu na stejnou věc dívali z naprosto jiného úhlu, například poslanec ODS Martin Říman zákon hodnotí jako "velké riziko pro zachování zdravotní péče ve všech regionech České republiky. Tento zákon znamená přímé existenční ohrožení 80 nemocnic a jsou regiony, kde to znamená ohrožení existence všech nemocnic."

Protichůdné soudy zprava a zleva pak zaznívaly i na téma zákoníku práce. Jak tuto schůzi hodnotí politolog Tomáš Lebeda?

Foto: ČTKFoto: ČTK "Svým způsobem jde o ideologický střet, protože se jednalo jednoznačně o typické hlasování mezi levicí a pravicí. A vzhledem k tomu, že levice v minulých volbách celkem jednoznačně vyhrála, byť pochopitelně nemohl být sestaven levicový kabinet, ale vznikl kabinet přes politický střed, tak tato hlasování byla pro levici úspěšná. A myslím, že to je velmi důležité pro sociální demokracii, která tím ukázala, že je schopna přijímat i typicky levicovou legislativu, což mohl být jeden z důvodů, proč se třeba někteří voliči dříve od sociální demokracie odkláněli ve prospěch komunistické strany. Protože sociální demokracie byla ve vládě s pravicovými stranami a to samozřejmě omezovalo možnost realizace typicky levicové vládní politiky."

Lidé se samozřejmě mohou ve volbách rozhodovat na základě nejrůznějších pohnutek a důvodů - podle osobních sympatií k lídrům stran, pod vlivem okolí, na základě nějakého dílčího problému, který je pro ně důležitý. Ale kdybychom se pokusili posuzovat voliče z hlediska popsaného ideologického střetu, co by převážilo? Je česká společnost spíše vpravo nebo vlevo?

"Já se domnívám, že česká společnost se dlouhodobě identifikuje spíše s pravicí, větší část společnosti se cítí býti více pravicovými, ale na druhou stranu, pokud se podíváme na nějaké trvalejší hodnoty, zakotvené ve společnosti, tak zde převažují spíše hodnoty levicové. A já bych si to vysvětlil tím, že česká společnost je trošku rovnostářštější, což může souviset nejen s obdobím komunismu, ale i s určitými tradicemi z minulosti. Ale právě díky období komunismu získal pojem ´levice´ trošku pejorativní nádech. A tak se vlastně část společnosti identifikuje s pravicí, přestože její názory jsou svým způsobem třeba mírně levicové."

24-05-2006