Jak roli prezidenta v jednání o nové vládě hodnotí politologové?

31-10-2006

Prezident Václav Klaus dal před senátními volbami politikům "svatý týden" s tím, že teprve po jejich skončení rozhodne, koho jmenuje sestavením nové vlády. Strany zastoupené ve sněmovně začaly po volbách horečně vyjednávat o podobě i mandátu budoucího českého kabinetu. Jak roli prezidenta v jednání o nové vládě hodnotí politologové? O tom si s Jiřím Pehe a Lubomírem Kopečkem povídala Martina Lustigová.

Prezident Václav Klaus, foto: ČTKPrezident Václav Klaus, foto: ČTK Podle politologa Lubomíra Kopečka dává ústava prezidentovi značnou volnost v tom, koho jmenovat premiérem. Na druhou stranu ho omezuje patové rozložení sil ve sněmovně. "Svatý týden" se protáhl na podstatně delší dobu a několik dní po volbách se prezident k budoucí vládě osobně nevyjadřoval. Prezidentovy postoje zprostředkovával jeho tajemník Ladislav Jakl. Proč? Ptáme se politologa Jiřího Pehe: "Jednou z možností, proč za prezidenta mluví jeho tajemník Jakl, je skutečnost, že on s pomocí Ladislava Jakla tak trochu sonduje reakci veřejnosti. Pan Jakl vypustil takový zkušební balonek, že prezident i ve druhém pokusu pověří někoho z ODS a zřejmě bylo úkolem toho zjistit, zdali veřejnost a zejména média zareagují určitým způsobem. A teprve poté se prezident pustí do vlastních jednání. Druhý důvod je vnitrostranický, protože prezident potřebuje znát i reakci z nitra politických stran a zejména ODS. Kdyby jednoduše vstoupil do hry tak, že jmenuje bez konzultací příštím premiérem například Pavla Béma, nebo ho pověří sestavením vlády, tak by mohl způsobit zaprvé rozvrat v Občanské demokratické straně, zadruhé by si mohl znepřátelit některé poslance a senátory v ODS natolik, že by pro něj nemuseli hlasovat v prezidentské volbě."

A mohly výsledky senátních voleb ovlivnit prezidentovo uvažování o budoucí vládě? Nebo jsme spíš svědky mediálního přeceňování významu senátních voleb? Podle politologa Lubomíra Kopečka senátní volby nijak zásadně směr prezidentova rozhodování neovlivnily. Osud vlády koneckonců nezávisí na rozhodnutí Senátu, ale pouze na rozhodnutí Poslanecké sněmovny. "Z hlediska toho, co volby ovlivnily, se dá říct, že snad jenom nepřímo tu situaci. To jest, že se vlastně čekalo na jejich výsledek, možná i trochu zbytečně. Prezident Klaus tím evidentně nechtěl zasahovat do výsledku voleb, to jest, že počkal na to, jak volby dopadnou. Nemyslím si, že kdyby dopadly nějak výrazně odlišně, že by se to na jeho postupu nějak promítlo."

Na jiný moment čekání na výsledky senátních voleb upozorňuje politolog Jiří Pehe: "Myslím si, že Václav Klaus chtěl především znát výsledky senátních voleb, protože ty mu jasně řekly, jaké jsou jeho šance na znovuzvolení v roce 2008. On sice samozřejmě popírá, že by s tímto kalkuloval, ale byl by velmi špatný politik, kdyby tak nečinil. Takže si myslím, že on teď má mnohem jasnější obrázek o tom, jaké jsou jeho šance na znovuzvolení. A od toho se také bude odvíjet jeho taktika. A myslím si, že to vlastně byla jeho taktika už od červnových voleb." Takové úvahy prezident Klaus odmítl už po červnových volbách, kdy s podobnou spekulací vystoupil šéf Strany zelených Martin Bursík.

31-10-2006