Jak se žilo na dvorech přemyslovských panovníků

Venceslas II

Dvory českých panovníků v období 12. a 13. století jsou předmětem zájmu historiků. Chtějí podrobně prozkoumat složení panovnického dvora, existenci a náplň úřadů nebo funkcí a také působení různých sociálních skupin raného a vrcholného středověku.

Proč se zájem historiků soustředí na panovnické dvory vysvětluje Dana Dvořáčková z Historického ústavu Akademie věd ČR, která na výzkumu spolu s kolegou Janem Zelenkou pracuje.

"Náš záměr vychází ze vzrůstající obliby studia středověkých dvorů nejen dvora panovnického. Můžeme říct, že v posledních desetiletích se zvedá zájem badatelů o toto téma, které poskytuje možnost alespoň částečně odhalit, jak probíhal život všední a sváteční na středověkých dvorech. Jakýmsi vzorovým příkladem byl panovnický dvůr, kde se odehrával veškerý společenský život. Dvůr byl centrem politického dění, hospodářského rozmachu, v podstatě představoval centrum moci výkonné, soudní a správní. Samozřejmě měl kulturní a módní projevy, které souvisely především v období, na které se zaměřujeme my, to je 13. století, s rytířskou dvorskou kulturou."

Dana Dvořáčková podotýká, že doba posledních Přemyslovců byla spíše zkoumána z pohledu politického nebo hospodářského. Studium života na panovnickém dvoře spolu se zkoumáním rytířské kultury, která právě v této době do českých zemí přichází, by proto mohla přinést nové informace o tomto období.

Zaměří se výzkum více na některého konkrétního panovníka?

"To je samozřejmě dáno tím, že třeba pro určitou dobu pro jiného panovníka než předcházejícího můžeme mít dochován více pramenů či ten panovník se proslavil nějakými velkými činy, proto je o něm dochováno více. Samozřejmě to těžiště bude ležet ve druhé polovině 13. století, kdy vládli slavní poslední přemyslovští králové - Přemysl Otakar II. a Václav II, kde ta přemyslovská éra končí a spatřujeme v ní vrchol období jejich vlády. Skutečností je i to, že na dvoře těchto panovníků se rytířská dvorská kultura, která je naším záměrem, projevuje markantně."

Většina lidí si při představě šlechtického dvora vybaví nezbytného šaška. Patří šašci do pohádek, nebo se na panovnických dvorech skutečně objevovali?

"Ano skutečně, my už máme ty první informace o šašcích a kejklířích doloženy v polovině 12. století. Tvořili zcela běžně doprovod a kolorit pestrého dvora."