Jaký vliv má přírodní katastrofa na politiku?

Jiří Paroubek (vlevo) s Petrem Gandalovičem, foto: ČTK

Záplavy do médií nepřinesly jenom aktuální informace o stavu českých řek nebo o evakuacích lidí. Přírodní pohroma se stala další zkouškou české politické reprezentace. Na chování politiků totiž záleží, jestli si ve volbách polepší nebo pohorší. A ani v době, která je pro zaplavené kraje nesmírně těžká, se politici nevyhýbají hádkám. Podrobnosti se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.

Jiří Paroubek  (vlevo) s Petrem Gandalovičem,  foto: ČTK
Velká voda ještě zdaleka neopadla a čeští politici se už zase hádají. Například ústecký primátor Petr Gandalovič odmítl nařčení premiéra Jiřího Paroubka, že město zaspalo při budování protipovodňových opatření. Premiérova slova dokonce označil za politický hyenismus. Připomeňme, že Paroubek a Gandalovič se spolu za dva měsíce v Ústeckém kraji poperou o hlasy voličů.

Neměli by přesto politici v době, kdy je země v krizi, být jednotní a táhnout za jeden provaz? To je otázka pro politologa Jiřího Pehe: "Politici by se samozřejmě měli spojit a táhnout za jeden provaz. Ale obávám se, že v žádné demokracii, tedy ani v té české, nemůžeme očekávat, že dva měsíce před volbami budou politici táhnout ve všem za jeden provaz a že se nebudou snažit využívat nebo dokonce zneužívat tak citlivé téma, jako jsou povodně a jejich následky ve svůj prospěch. Takže na jedné straně by se politici měli snažit táhnout za jeden provaz, ale na druhé straně se nemůžeme divit, že tak nečiní."

A jak takové povodňové "dohadování" vnímá volič? Podle politologa Lukáše Valeše jednoznačně negativně - jako projev neúcty k lidským osudům i materiálním škodám, které povodně přinesly. Lukáš Valeš připomíná další zajímavý pohled: "Asi před čtrnácti dny jedna ze sociologických agentur zveřejnila velmi nelichotivý výzkum, kdy důvěra lidí v politiku klesla o dalších 6 procentních bodů na asi 29 procent. Tohle je další hřebíček do rakve, další příspěvek k tomu, aby důvěra v politiku jako takovou a v jednotlivé politiky v rámci České republiky ještě více klesala."

Foto: ČTK
Může chování politiků během povodní - nejen hádky, ale také aktivní pomoc - ovlivnit za dva měsíce rozhodování občana u volební urny? Pokračuje Jiří Pehe: "To samozřejmě ano. Myslím si, že chování politiků, zejména vlády, může mít na volby určitý dopad. Víme například z příkladu posledních povodní v roce 2002, že vláda Vladimíra Špidly byla právě po těchto povodních několik týdnů na vrcholu svých preferencí popularity, protože lidé viděli její chování jako poměrně rozhodné a jako chování, kterým vláda pomohla postiženým. Takže pokud tento obraz bude o sobě schopna vytvořit Paroubkova vláda, tak jí to samozřejmě může ve volbách pomoci."

V nevýhodě je v tomto směru opozice, která nedisponuje exekutivními pravomocemi - má tedy daleko menší možnost účinně pomoci. Aktivity ministrů v postižených oblastech naproti tomu získávají velkou publicitu v médiích. Získá vládním politikům to, že jsou v postižených oblastech vidět, výrazné politické body? Na první pohled by se mohlo zdát, že tento projev solidarity na voliče zapůsobí. Lukáš Valeš ale dodává: "Na druhou stranu podle rozhovorů, které jsou uveřejňovány s těmi lidmi přímo během návštěvy premiéra nebo jednotlivých ministrů, unisono zaznívá, že všichni ti lidé očekávají spíš jednak pomoc, ale hlavně to, že voda brzy opadne. A jestli tam je premiér nebo ministr, celkem nehraje žádnou roli." Až voda opadne, tak si ale voliči stejně nakonec zhodnotí, jak se politici během povodní chovali. Stačí se podívat do zahraničí: zatímco obliba amerického prezidenta George Bushe citelně klesla poté, co nepříliš přesvědčivě reagoval na ničivý hurikán Katrina, traduje se, že někdejší německý kancléř Gerhard Schröder vyhrál volby i díky tomu, že se na místě záplav objevil v holínkách a pláštěnce.