"Jaro" ve jménech, městech a ulicích. Jarních ulic máme 53

01-05-2020

Jaroslav, Jarní ulice, Jaroměř. Slova, která v sobě mají jaro, které je teď v plném květu. Jak ale zjistíte, v mnoha případech v sobě jaro neskrývají. Jaroslav jaro neslaví a Jaroměř neměří. Jak je to se slovem jaro ve jménech, městech a ulicích se dozvíte od Pavla Štěpána z Ústavu pro jazyk český Akademie věd.

Jaro, foto: Franz W., Pixabay / CC0Jaro, foto: Franz W., Pixabay / CC0

Pavel Štěpán, foto: ČT24Pavel Štěpán, foto: ČT24 "My dnes známe slovo jaro jako roční období mezi zimou a létem, ale dřív to slovo mělo ve staré češtině jiný význam. Označovalo jarní setbu, něco, co bylo na počátku roku. Tehdy byl rok chápán jinak než dnes. Začínal na začátku vegetačního období, zima se do vegetačního roku nepočítala. Na začátku roku bylo jaro. Pokud se podíváme na němčinu nebo na angličtinu, tak tam máme slovo jahr nebo year, které označuje celý rok, ale etymologicky to souvisí s tím naším jarem. Ve významu roční období se v češtině toto slovo začalo užívat až později, pravidelně až od 16. století.

Ve staré češtině bylo pro tohle roční období jiné slovo. Podobně jako máme slovo podzim, něco, co je před zimou nebo doslova, co je pod zimou, tak před létem bylo ve staré češtině podletie. V nové češtině máme podletí už jako zastaralý nebo básnický výraz. Potom existuje v češtině ještě slovo vesna. S tím je to také složitější, protože to je staré slovanské pojmenování, které ale ve staré češtině doložené vůbec nemáme, protože už zřejmě zaniklo v tom staročeském období. Do češtiny se potom dostalo nově až v 19. století během národního obrození, kdy bylo převzato z ruštiny."

Zdroj: Wordart.comZdroj: Wordart.com Slovo vesna se objevuje i dnes. Čím si to vysvětlujete?

"Pokud se objeví v hovorech, tak je to takové obzvláštnění. Jinak je to už spíš takový básnický výraz."

Slovo jaro má ve jménech spousta lidí. Namátkou třeba Jaroslav, Jaromír, Jarmila. Je to podle ročního období, nebo ta jména mají jiný základ?

"Pokud je tam souvislost s jarem, tak jenom velmi nepřímá. Jak už jsem říkal, v té staré češtině to slovo jaro význam ročního období původně nemělo a ta jména jako Jaromír, Jaroslav jsou velmi stará, proto u nich musíme hledat nějaký jiný původ. Musela vyjadřovat něco jiného, než že Jaroslav by byl muž slavící jaro, jak to chápeme dnes. To už je náš novodobý výklad, tak jak tomu jménu rozumíme.

Jaroměř, foto: Zdeněk Fiedler, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0Jaroměř, foto: Zdeněk Fiedler, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 Ta jména, která jste zmiňovala, souvisí se slovem jarý, které dnes známe ve významu bujarý, bujný, svěží nebo něco podobného. Dříve mělo to slovo i význam silný, prudký, bojovný. Takže dříve Jaroslav byl slavný svou bujností, silou nebo prudkostí. Jak jsem mluvil o té nepřímé souvislosti s jarem, ta tam možná je v tom, že slovo jarý jako silný, prudký, bujný nějak etymologicky souvisí s jarem, jak ho známe jako roční období nebo začátek roku."

Stejné to bude asi u měst. Takže Jaroměř zřejmě nebude měřit jaro, ale bude tam asi jiný základ.

"Místní jména s tímto základem jsou vždycky utvořena od osobních jmen. Jaroměř byla původně Jaromiř. To místní jméno je utvořeno od osobního jména Jaromir, ke kterému byla připojena taková stará přivlastňovací přípona, stalo se z toho Jaromiř. Znamenalo to Jaromírův dvůr nebo Jaromírův hrad. Pak máme různá jména jako Jaroslavice, Jarošov, Jaronice. Vždycky je to z nějakého osobního jména, například Jarošův dvůr.

Jarní ulice v Hostivici, foto: Google Street ViewJarní ulice v Hostivici, foto: Google Street View Ještě bych se mohl zmínit o místním jménu Jarov, které máme v Čechách několikrát. Tam to vypadá, že by to mohlo být odvozeno od slova jaro, ale i když těch Jarovů je několik, tak z historických dokladů můžeme zjistit, že všechny Jarovy se původně nazývaly Rájov. Došlo tam k nějakému přesmyku toho ‚r' a ‚j'. To jméno nesouvisí, se slovem ráj, jako eden, rajská zahrada, ale vychází ze starobylého základu ‚raj', který označoval nějaké mokré nebo vlhké místo."

Je aspoň v ulicích jaro?

"V ulicích jaro mezi osobními jmény najdeme. Máme v Česku asi 53 ulic, které se jmenují Jarní. To je opravdu podle ročního období. Pokud to porovnáme s ostatními obdobími, tak jaro výrazně převažuje. Letních ulic máme 33, Zimních ulic 19 a Podzimních jenom 12. Většina Jarních ulic vznikla v poslední době v různých nových zástavbách. Proč je ze všech ročních období nejvíc využíváno jaro je jasné, protože je to takový optimistický název, který symbolizuje nový začátek, takže k té nové zástavbě se to hodí."

01-05-2020