Je těžké být českým sedlákem

30-01-2004

Prezident Václav Klaus vetoval zákon, který zavádí přísnější podmínky pro podnikání v zemědělství. Podle prezidenta jde o zbytečná omezení vstupu do odvětví. Obhájci zákona tvrdí, že nikoliv. Příčiny sporu zjišťoval Zdeněk Vališ.

Je těžké být českým sedlákemJe těžké být českým sedlákem Řečeno s jistou nadsázkou, pokud někdo vlastní půdu nebo si ji pronajme, nesměl by do ní s podnikatelským záměrem ani zarýt rýčem, jestliže není s to prokázat svou odbornou způsobilost a bezúhonnost. Sedlák musí mít podle nové normy střední zemědělské vzdělání, pět let praxe v zemědělství nebo musí absolvovat rekvalifikační kurs v délce minimálně 150 hodin. Bývalý ministr zemědělství, nyní senátor Jan Fencl, se v této souvislosti nechal v tisku slyšet, že jedině odborně zdatní sedláci mohou být zárukou konkurenceschopnosti. Předseda Asociace soukromých zemědělců Stanislav Němec samozřejmě význam zemědělského vzdělání vůbec nepopírá, přesto si neodpustí poznámku.

"Naše asociace už dva roky po sobě pořádá soutěž o Farmu roku, kde hodnotíme z našich členů - kterých je přes dva tisíce - nejlepší z nich podle ekonomických i jiných výsledků - řekněme vzhled farmy atd. - a paradoxně dvakrát za sebou vyhráli farmáři, kteří nemají zemědělské vzdělání. Jeden je středoškolsky vzdělaný elektrikář a druhý vysokoškolsky vzdělaný elektrikář."

Pak už se ale Stanislav Němec pouští se senátorem Fenclem do polemiky.

"V první řadě by si měl pan senátor srovnat pojmy. Jestliže někoho nazve sedlákem, tak v tom případě mluví jen o 25 procentech obdělávané půdy v Česku. Ať se na mě nezlobí, já nemohu považovat za sedláka nebo farmáře předsedu JZD nebo nějakého jiného pracovníka v takovém podniku. Všichni vedoucí pracovníci velkých zemědělských podniků byli a jsou zemědělsky vzdělaní. A výsledky jejich vzdělání, jejich odbornosti sklízíme dodnes, například v podobě koncentráků pro tisícová stáda skotu či prasat."

Podle Stanislava Němce jde vývoj v branži tak rychle dopředu, že školní poznatky časem zastarávají. Farmáři se sami, protože je to jejich živobytí, musejí zajímat o nejnovější poznatky. Hospodaří pak podle vlastních schopností. Ty nějaký 150hodinový kurs nenahradí. Za dosti nepřiměřenou považují soukromí zemědělci - ve shodě s prezidentem Václavem Klausem - také podmínku bezúhonnosti.

"Ne že bychom se chtěli zastávat někoho, kdo není bezúhonný. V životě se ale může stát ledacos a nevím, proč by to mělo vadit, když chce někdo hospodařit na své půdě."

Předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ladislav Skopal ale podmínku bezúhonnosti obhajuje.

"Bezúhonnost musíme vidět i z toho pohledu, že ne všichni náležitě hospodaří se svěřeným majetkem a někdy zneužívají finanční prostředky. Uvědomte si, že miliardy potečou z Evropské unie do zemědělství a když je někteří farmáři utratí jiným způsobem, Evropská unie je po nás bude požadovat zpět. A pokud prostředky dotyčný nevrátí, bude je muset vrátit stát. To pak bude na úkor nás všech."

Jinými slovy řečeno, kdo měl v minulosti nějaký škraloup, pohlížejme na něj a priori jako na podvodníka, který se chce obohatit z peněz Evropské unie. A takový člověk tedy nemůže být českým sedlákem. Udiv vyjadřuje i Stanislav Němec.

"Tento argument slyším prvně. Je to prostě nesmysl."

Poté, co Václav Klaus odmítl zákon podepsat, vrací se novela do Poslanecké sněmovny. Ta by o něm měla znovu hlasovat zřejmě už v první polovině února.

30-01-2004