Jednání o ústavě Evropské unie zkrachovalo

15-12-2003

Jednání o nové ústavě Evropské unie zkrachovalo. A to zejména na otázce rozdělení moci. Polsko a Španělsko odmítají nový systém hlasování, který jim dává menší moc, než nynější pravidla. Naopak Německo, Francie a další země nechtějí ustoupit, neboť pro ně je nový systém výhodnější. Evropská unie se tak dostala do krize a hovoří se i o jejím možném rozštěpení. Zdeňka Kuchyňová si pozvala k mikrofonu politologa Bohumila Doležala a položila mu otázku, zda se již z předchozích prohlášení jednotlivých zemí dalo usuzovat, že jednání bude svízelné a vyhlídky na úspěch nevelké.

Polský premiér Leszek Miller hovoří na tiskové konferenci po závěru summitu Evropské unie, Foto: CTKPolský premiér Leszek Miller hovoří na tiskové konferenci po závěru summitu Evropské unie, Foto: CTK "Spor zejména mezi Polskem a těmi kmenovými zeměmi Evropské unie byl natolik ostrý, že nebyla naděje, že se nějakým způsobem při této příležitosti usmíří."

Hovoří se o tom, že nepřijetí ústavy by mohlo vést až k rozštěpení unie, a že by vzniklo jádro, jehož členové budou úzce spolupracovat v oblasti hospodářské, obranné či justiční politiky. Myslíte, že je to reálné a do které oblasti by ČR patřila?

"ČR by patřila do té druhé a velmi vehementně se hlásí do té první, což mi nepřipadá úplně korektní vůči Polsku, protože všichni mají plná ústa středoevropské a visegrádské spolupráce a snad by to napřed měli s těmi Poláky konzultovat. Pokud by se vytvořila taková skupina, tak to ovšem bude znamenat popření projektu Evropské unie, jak platil až do nynějška, a vytvoření nějakého jiného projektu. Pak podle mého názoru je spíš otázka, jestli se vůbec ČR a malé středoevropské poskomunistické země mají na něčem takovém podílet, protože to by znamenalo ocitnout se pod dominancí Francie a Německa. To myslím není v tuto chvíli zvlášť vábná vyhlídka."

Jak v této souvislosti hodnotíte prohlášení českých politiků? Premiér Špidla říká, že nepřijetí ústavy není žádná katastrofa, prezident Klaus říká, že něco takového předpokládal.

Italský premiér Silvio Berlusconi hovoří na tiskové konferenci na závěr summitu, photo: CTKItalský premiér Silvio Berlusconi hovoří na tiskové konferenci na závěr summitu, photo: CTK "Prezident Klaus je prognostik. Předpokládat se to ale asi dalo. Katastrofa to není, protože ještě nějaký čas budou platit dohody z Nice, které tu oblast, o kterou byl největší spor, tu oblast kvalifikované většiny překrývají a pro Polsko a Španělsko je to výhodné. Nicméně tady se ukázalo něco zásadnějšího. Že je hrozně těžké dosáhnout konsenzu potřebného k tak vysokému stupni integrace, který předpokládá Evropská ústava. Je otázka, jestli by nebylo na místě přece jenom více zdrženlivosti a skromnosti, protože se mi zdá, že ten projekt evropské integrace v této chvíli je ještě plodem euforie po pádu komunismu. Takové té představy, že končí dějiny a nastane všeobecné smíření a jásání a tuto představu už sám život velmi krutě upravuje, takže ji asi bude třeba vzít v úvahu i v těch pokusech o evropskou integraci."

Co podle vás nepřijetí ústavy znamená pro Českou republiku, změní se nějak její postavení v Evropské unii?

Postavení ČR by se změnilo tehdy, kdyby skutečně vzniklo nějaké to tvrdé jádro, v kterém by ČR nebyla. To by bylo samozřejmě nevýhodné a byl by to akt velmi nevlídný od těch zemí, které by to tvrdé jádro vytvořily. Doufám, že to bezprostředně nehrozí, že to jsou jenom silná slova z roztrpčení, která zazněla z úst francouzských politiků bezprostřeně po tomto jednání, a že se bude dále usilovat o nějaký rozumný kompromis, rozumnější než byl ten, který vedl ke ztroskotání toho setkání v Bruselu."

15-12-2003