Každý měsíc přichází stát o jednu miliardu korun

0:00
/
0:00

V soutěži o dodavatele systému elektronického mýtného na českých silnicích budou mezi sebou soupeřit čtyři konsorcia. Zájemce zveřejnila v pondělí výběrová komise poté, co otevřela obálky s nabídkami. Při vyhlášení tendru letos 30. června se přitom počítalo s desítkami zájemců. Celkové zadání ale nakonec některé z nich odradilo. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Podle vlády by se mýtné mělo zatím vybírat pouze od nákladních vozidel nad 12 tun. Nejprve budou platit mýtné řidiči kamiónů na dálnicích, a to od roku 2007. O rok později mají podléhat výběru mýta i všechny rychlostní komunikace a silnice první třídy, celkem se bude jednat o více než 2000 kilometrů. S nejlevnějším systémem elektronického mýtného za 15 miliard korun přišlo konsorcium vedené švýcarskými firmami Ascon a Fela. Nejdražší systém za skoro 34 miliard nabídlo rakouské konsorcium A-Way. Náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek ale nepovažuje nízký počet zájemců za neúspěch.

"Soutěžní podmínky si vyzvedlo asi 117 zájemců, kteří byli ochotni dát 500 korun za zadávací dokumentaci. Byly to ale také firmy, které se ani nechtěly přihlásit do soutěže. Chtěly jenom vědět něco o té dokumentaci. Zklamán nejsem, protože čtyři významná konsorcia, která se přihlásila, tvoří dohromady 18 významných firem. Myslím si, že je to úspěch."

Německý kancléř Gerhard Schröder,  foto: ČTK
Vlastníkem i správcem elektronického mýtného na českých silnicích bude stát, dodavatelem systému soukromá firma. Ve hře jsou od začátku zejména dvě základní technologie - pozemní mikrovlnná, jako je tomu v Rakousku, nebo satelitní, kterou přijalo například Německo. Mezi dodavateli obou systémů se očekával urputný souboj, doprovázený ekonomickými i politickými tlaky na českou vládu. Například německý kancléř Gerhard Schröder loboval u někdejšího premiéra Stanislava Grosse za firmu, která v Německu zavedla tamní systém výběru mýtného. Po otevření obálek vyšlo v pondělí najevo, že všichni čtyři zájemci nabídli mikrovlnný, tedy rakouský systém. Jiří Kubínek ale uvádí, že vláda při vypsání podmínek soutěže žádný systém neupřednostnila.

"V našem výběrovém řízení jsme byli technologicky neutrální."

Některé favority prý ale vládní zadání přesto odradilo. Tendru se tak nakonec nezúčastnily tak významné firmy jako IBM, Siemens či T-Systems. Někteří představitelé těchto firem se nechali slyšet, že čas na výstavbu systému je příliš krátký, protože už ve druhé polovině roku má začít zkušební provoz. Jiří Kubínek však připomíná, že o termínu, kdy se má začít vybírat mýtné, rozhodla vláda už začátkem roku a všichni to tedy věděli.

"Pokud máme od 1.1.2007 spustit horký provoz, to znamená provoz, ze kterého budeme vybírat peníze, dokáží si všichni spočítat, že od konce tohoto roku je to skutečně 12 měsíců, které nám zbývají na přípravu celého projektu."

Firmy, které tendr ignorovaly, mají ještě podstatnější výhradu. Argumentují tím, že parlament dosud neschválil příslušný zákon o pozemních komunikacích. Dosavadní legislativa totiž výběr mýtného nezná. Podle Jiřího Kubínka by ale přijetí odpovídající normy v listopadu nemělo být problémem.

"Předpokládám, že poslanci budou mít rozum a že budou pracovat tak, jak mají. I oni musí mít zájem na tom, aby se zavedlo výkonové zpoplatnění."

O vítězi soutěže by měla výběrová komise rozhodnout do konce října. Kritériem by měla být nejen nabízená cena, ale také rychlost spuštění systému a administrativní náročnost výběru mýtného. Vláda pak výsledky tendru projedná v listopadu. Ministr dopravy Milan Šimonovský odhaduje, že vybudování celého systému by se výběrem mýtného zaplatilo už za dva až tři roky. Potom už by byl systém čistě ziskový. A to by prospělo celé silniční síti v Česku.

"Na údržbu a opravy komunikací nám přibude více finančních prostředků, což bude určitě poznat na kvalitě našich silnic."

Zatímco nyní zaplatí kamióny dálničními známkami asi 900 miliónů korun, elektronické mýtné by státní pokladně mělo přinést za rok 8 - 14 miliard korun. Je zřejmé, že každý měsíc bez výběru mýtného přichází stát zhruba o jednu miliardu korun. Jak dlouho už to trvá?